Rodák z Fryštáku, který působil pravděpodobně jen v Bystřici pod Hostýnem, kde přišel v r. 1651. V roce 1660 založil farní matriky, koupil zahradu Včelínek (dnes Včelín, bývalý domov a ateliér malíře Františka Ondrúška), v Dolní ulici zřídil špitál a nechal v roce 1680 vybudovat u cesty na Hostýn, dnes nejstarší boží muka ve městě, jako vděk za uchránění Svatého Hostýna před obsazením Turky. Obrázky na nich dodnes představují čtyři zastavení Křížové cesty: Ježíš na hoře Olivetské, Ježíš bičován, Ježíš padá pod křížem a Ježíš ukřižován. Nejsou už ale původní.
Kronikář Josef Krupholc píše: „Roku 1680 dal Tobiáš Švach zbudovati u hostýnské cesty za novým hřbitovem Boží muku s nápisem „Letha Pa /1680/ Kněz To/ biass Schwach/ z Fris /taczku/ modli/ se za neg/ RENO/ 1758“.
V kronice Jana Galušky se dočteme:„(…) roku 1680 dal na cestě k Hostýnu postaviti kamennou Boží muku a tá jest první bystřický památník zbožnosti křesťanské, neb křížů mimo kostela ještě nestálo…“
Na vlastní náklady za pomoci obce nechal roku 1679 fryštácký rodák a farář v Bystřici pod Hostýnem P. Tobiáš Schwach postavit novou věž farního kostal sv. Mikuláše ve Fryštáku. Tato věž však byla v roce 1731 stržena bouří.
A v témže roce nechal také postavit věž ke kostelu sv. Václava v Loukově, který tehdy patřil k bystřické farnosti. Nápis na této věži vytesán do kamene zní: " Nákladem kněze Tobiáše Schwacha, rodilec z Fryštáka, faráře Bystřicko-Loukovského 30 let pořád a též díla rukou farníků zdejších postavena jest věže tato v roku 1679. Modlete se za ně."
Zemřel v Bystřici pod Hostýnem 2.6.1684 a byl pohřben do hrobky v kostele sv. Jiljí.