Narodil se 10.4.1910 v Hulíně a pocházel z rodiny drobného zemědělce. V Hulíně jej kněz P. Jadrníček získal pro skauting a Vojtěch Rygal hrával také fotbal za hulínský Fotbalový klub skautů. v letech 1921 - 1927 studoval na Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži, poslední dva roky gymnázia pak absolvoval na Státním reálném gymnáziu v Kroměříži, kde v červnu 1929 odmaturoval. Poté se rozhodl pro bohosloví. První tři ročníky studoval na fakultě v Olomouci a další dva roky pak absolvoval na bohosloveckém učilišti v Brně. Duchovně jej v semináři formoval především P. Antonín Šuránek. Na kněze byl vysvěcen 5.7.1934 olomouckým arcibiskupem Leopoldem Prečanem.
Jako novokněz nastoupil na místo kooperátora do Pavlovic u Přerova. Po půlroční vojenské službě, kterou absolvoval v Praze a v Brně, stal se 27.2.1935 - 9.1.1942 kooperátorem v Bystřici pod Hostýnem. Dne 10.1.1942 byl jmenován kaplanem v Bystřici pod Hostýnem, kde působil do 6.4.1943, kooperátorem Náklo u Litovle 7.4.1943 - 14.3.1946, od 15.3.1946 katecheta na obecné a měšťanské škole v Holešově. V krátké době si získal velkou oblibu mezi mladými lidmi. Projevoval se jako aktivní sportovec (hrával především kopanou, házenou, stolní tenis, pěstoval i další sporty), angažoval se ve skautském hnutí a místní jednotě Orla, byl aktivním dopisovatelm katolického tisku. Po únorovém převratu mu bylo zakázáno vyučovat ve školách a vystupovat na veřejnosti se svými kritickými názory na komunistický režim.
V březnu 1948, znechucen politickým vývojem v zemi a perzekucí Orlů, se rozhodl pro odchod za hranice. V této věci se spojil s několika bývalými československými vojáky ze Západu z Holešovska a Kroměřížska, kteří chtěli se svými blízkými také do emigrace.
P. Vojtěch Rygal odešel z Holešova 23.3.1948, aniž by koho informoval o svých záměrech. S dalšími členy skupiny se sešel až v Aši na Velký pátek 26.3.1948. Dne 27.3.1948, na Bílou sobotu, půlhodinu po půlnoci, se pokusila skupina devíti mužů a čtyř žen, vedená důstojníkem Karlem Bednaříkem, letcem československé Západní armády, přejít hranice do Německa v prostoru Aš - Selb. V momentě, kdy se nacházeli asi 400 m od hraničních kamenů, byli zastiženi hlídkou SNB Aš a strhla se honička s přestřelkou. Někdo ze skupiny totiž nešťastnou náhodou zakopl o dráty na stahování závor u železniční trati. V tichu noci tento hluk upozornil pohraniční hlídky. Na výzvu hlídky zůstaly tři osoby stát, ostatní začaly prchat. Zadrženi byli právě Karel Bednařík a jeho žena, které krátce před odchodem P. Vojtěch Rygal tajně beze svědků v holešovském kostele oddal, dále pak Jaroslav Kratochvíl. Ostatním se podařilo uprchnout. Na zemi zůstal ležet jeden zastřelený muž - P. Vojtěch Rygal, první kněžská oběť po nástupu komunistů k moci v únoru 1948. Podle úředního záznamu SNB v Aši, byl zastřelen 27.3.1948 v 0:30 hodin na louce u pily Lauer a Weigel. Část zatčených uprchlíků byla bezmocnými svědky toho, jak pohraničníci bestiálně kopali do umírajícího, ještě se hýbajícího těla kněze.
Pohřeb P. Vojtěcha Rygala se uskutečnil po převozu jeho ostatků do rodného Hulína 2.4.1948, kde byl uložen do rodinné hrobky. Přes sledování StB se posledního rozloučení s ním zúčastnilo velké množství věřících a duchovních a jeho pohřeb byl vnímán jako politický protest proti komunistickému režimu.