Propojení v kněžském společenství

Když slyšíme slovo kněz, většinou si vybavíme člověka, který slaví mši svatou, uděluje svátosti, káže, doprovází lidi a nese odpovědnost za farnost. A to všechno je pravda, Je to něco, co patří k vlastnímu jádru kněžské služby.
Zároveň se ale mění prostředí, ve kterém dnes kněz žije a slouží. A právě proto je důležité kněžskou službu znovu promýšlet. Zvlášť v situaci, kdy se mění život naší diecéze, kdy bude kněží méně, kdy se budou více propojovat farnosti a kdy bude ještě důležitější spolupráce, vzájemná opora a sdílení služby.
Právě tomu se věnuje 4. pilíř projektu PROPOJENÍ. Nechceme měnit to podstatné. Chceme hledat, jak má být kněžská služba žita dobře, kvalitně a s radostí i v nové realitě, která přichází.

BIBLICKÉ A TEOLOGICKÉ UKOTVENÍ
Ježíš o sobě říká, že je dobrý pastýř. A možná bychom dnes mohli to slovo dobrý přeložit i jinak - jako kvalitní. Tedy pastýř, který má dobré srdce, který zná své lidi, který je pro ně oporou a který svou službu nežije jen jako povinnost, ale jako dar.
A právě tak chceme přemýšlet o kněžské službě i dnes, Jak má vypadat, aby byla kvalitní. Aby dávala radost těm, kterým je určena, i tomu, kdo ji žije. Aby kněz nebyl jen unavený správce provozu, ale pastýř, který je pevně zakotvený v Bohu, lidsky zralý a který nese svou službu s vírou a nadějí.
Kněžská služba je pro život církve nezastupitelná. Zvlášť ve slavení svátostí, v hlásání Božího slova a ve vedení společenství. Proto nechceme přemýšlet o tom, jak kněžství obejít, ale jak ho žít dobře v nové situaci, která přichází.

VÝCHOZÍ REALITA A NÁVAZNOST NA SYNODU
V jiných pilířích už jste se setkali s tím, že v příštích letech bude v naší diecézi méně kněží a že se bude měnit podoba farností. Tato změna se dotkne i samotného života kněží.
Někde bude jeden kněz nést odpovědnost za větší celek. Jinde bude potřeba užší spolupráce více kněží. Ještě víc se ukáže, jak důležité je, aby kněz nebyl ve své službě sám.
Na synodě v naší arcidiecézi zaznělo, že vám velmi záleží na tom, jak kněz žije svoji službu, že je to důležité pro život celé farnosti, že si lidé všímají náročnosti této služby, někdy přetížení kněží administrativou nebo technickými starostmi. A že zároveň mají před očima i obraz kněze, jakého by si přáli: blízkého, duchovního, lidsky zralého, schopného naslouchat, povzbuzovat a také vést k spoluodpovědnosti ve farnostech.
Na to ted chceme navázat a jít trochu víc do hloubky.

NAD ČÍM BUDEME PŘEMÝŠLET
V první otázce se vás chceme zeptat na to, co je pro vás na kněžské službě opravdu nejcennější: Co má zůstat nezastupitelným jádrem kněžské služby i v době, kdy bude kněží méně?
V nové situaci nebude možné, aby kněz dělal všechno stejně jako dosud. O to víc je důležité pojmenovat, co je v jeho službě opravdu vlastní a co se nesmí ztratit. Co od kněze ve své farnosti nejvíce očekáváte, Co by tam mělo zůstat, i kdyby se všechno ostatní kolem měnilo.

Ve druhé otázce se zamýšlíme nad tím, jak má vypadat dobrá příprava těch, kdo budou v příštích letech nést službu v naší diecézi: Jaké klíčové kompetence budou potřebovat budoucí kněží a trvalí jáhni?

Nejde jen o duchovní hloubku a osobní život víry, ale také o lidskou zralost, schopnost komunikace, spolupráce, vedení, odolnost nebo schopnost předávat víru. Ptáme se na to proto, že právě z vašeho pohledu může být dobře vidět, co budou v budoucnu potřebovat nejen kněží, ale i trvalí jáhni, kteří v dnešní době stále více vstupují do života církve a služby farnostem.

Třetí otázka se týká samotného života a služby dnešního kněze: Co dnes kněze nejvíce zatěžuje, co mu pomáhá a co by bylo dobré proměnit?

Tady nejde o kritiku pro kritiku. Jde o poctivé pojmenování reality. Co podle vás kněze oslabuje. Co mu naopak pomóhó nést službu dlouhodobě, zdravě a s radostí. A co by bylo dobré proměnit ve způsobu, jak vede farnost, jedná s lidmi a užívá svou autoritu.
Čtvrtá otázka míří na nová povolání: Co mohou rodiny, farnosti a společenství dělat už nyní pro vznik nových povolání ke kněžství a trvalému jáhenství?
Tady nejde jen o počty. Jde o to, aby ta povolání byla zralá, kvalitní a dobře doprovázena. Věříme, že právě vy můžete dobře vidět, co ve farnosti pomáhá tomu, aby někdo mohl takové povolání zaslechnout, přijmout a nebát se na ně odpovědět. Týká se to jak povolání ke kněžství, tak i k trvalému jáhenství, které je dnes stále důležitější součástí života církve.
A pak je tu ještě jedna doplňková otázka, Kdyby na ni zbyl čas, budeme rádi za odpověd': Co jsme schopni knězi ve farnosti nabídnout, aby vnímal, že je přijatý a že do společenství patří?
Možná právě tady zazní pěkné a konkrétní zkušenosti z vašich farností. Co pomáhá tomu, aby se kněz necítil jen jako člověk ve funkci, ale opravdu jako někdo, kdo je doma mezi svými. Co mu dává lidskou oporu, blízkost, důvěru a radost ze služby.

ZÁVĚR
Je pro nás důležitý váš pohled, Váš pohled věřících, kteří žijete ve farnostech, modlíte se za své kněze, různým způsobem je podporujete a z vlastní zkušenosti víte, co ve farním životě pomáhá a co je opravdu důležité.
Možná i skrze vaše odpovědi půjde lépe pojmenovat, co je pro vaše kněze podstatné, co je posiluje a v čem lidé kolem nich opravdu zakoušejí, že skrze jejich službu působí Bůh.
Kněžská služba je v církvi velkým darem. A právě proto stojí za to o ní společně přemýšlet. Ne ze strachu, ale s vírou. Ne proto, abychom ji oslabili, ale aby v nové situaci mohla být ještě pravdivější, zdravější a plodnější.
Děkujeme vám, že se do této společné cesty zapojujete. A přejeme vám, aby vaše setkání bylo prostorem modlitby, naslouchání a pokojného hledání toho, co Duch Svatý říká dnes naší diecézi.