Kněží

Pochází z Ostravy, jáhenské svěcení katedrála Olomouc 19.6.2021, světitel olomoucký pomocný biskup Josef Nuzík, jáhen Valašské Klobouky 1.7.2021 - 24.4.2022, kněžské svěcení katedrála Olomouc 25.6.2022, světitel olomoucký arcibiskup Jan Graubner, kaplan Valašské Klobouky 1.7.2022 - 30.6.2024, kaplan Bystřice pod Hostýnem 1.7.2024 - doposud, kaplan exkurendo Bílavsko 1.7.2024 - doposud, kaplan exkurendo Loukov 1.7.2024 - doposud, kaplan exkurendo Rusava 1.7.2024 - doposud, kaplan exkurendo Vítonice 1.7.2024 - doposud.

Narozen v Krakově (PL), pochází z farnosti Panny Marie Ustavičné Pomoci v Krakově - Mistrzejowicích, jáhenské svěcení seminární kaple Krakov 30.8.2000, světitel krakovský pomocný biskup Kazimierz Nycz, jáhen Lipnica Mała 1.9.2000 - 31.5.2001, kněžské svěcení katedrála Krakov 2.6.2001, světitel krakovský arcibiskup kardinál Franciszek Macharski, kaplan Libiąż - farnost sv. Barbory 25.8.2001 - 26.8.2003, kaplan Krakov - farnost sv. Vojtěcha 26.8.2003 - 23.8.2005, kaplan Nowy Targ - farnost sv. Kateřiny 23.8.2005 - 26.8.2006. Po příchodu do ČR, kaplan Kyjov 1.9.2006 - 30.11.2007, kaplan Zlín - sv. Filip a Jakub 1.12.2007 - 30.6.2009, kaplan exkurendo Březnice u Zlína 1.12.2007 - 30.6.2008, administrátor Ruda nad Moravou 1.7.2009 - 30.6.2010, farář Ruda nad Moravou 1.7.2010 - 30.6.2024, administrátor exkurendo Bohdíkov 1.7.2009 - 30.6.2024, administrátor Raškov 1.7.2009 - 30.6.2024, místoděkan holešovského děkanátu 1.7.2024 - doposud, farář Bystřice pod Hostýnem 1.7.2024 - doposud, administrátor exkurendo Bílavsko 1.7.2024 - doposud, administrátor Loukov 1.7.2024 - doposud, administrátor Rusava 1.7.2024 - doposud, administrátor Vítonice 1.7.2024 - doposud. 

Pochází z Dobromilic, jáhenské svěcení katedrála Olomouc 17.06.2017, světitel olomoucký arcibiskup Jan Graubner, jáhen Bílovice u Uherského Hradiště 17.6.2017 - 30.6.2018, kněžské svěcení katedrála Olomouc 30.6.2018, světitel olomoucký arcibiskup Jan Graubner, kaplan Bílovice u Uherského Hradiště 1.7.2018 - 30.6.2020, kaplan exkurendo Březolupy 1.7.2018 - 30.6.2020, kaplan Luhačovice 1.7.2020 - 30.6.2023, kaplan exkurendo Pozlovice 1.7.2020 - 30.6.2023, kaplan Bystřice pod Hostýnem 1.7.2023 - 30.6.2024, kaplan exkurendo Bílavsko 1.7.2023 - 30.6.2024, kaplan exkurendo Loukov 1.7.2023 - 30.6.2024, kaplan exkurendo Rusava 1.7.2023 - 20.6.2024, kaplan exkurendo Vítonice 1.7.2023 - 30.6.2024, kaplan pro mládež v děkanátu Holešov 1.7.2023 - 30.6.2024, kaplan Kroměříž - sv. Mořic 1.7.2024 - 30.6.2025, administrátor exkurendo Zborovice 1.7.2024 - 30.6.2025, administrátor exkurendo Hoštice u Zdounek 1.7.2024 - 30.6.2025, administrátor exkurendo Litenčice 1.7.2024 - 30.6.2025, kaplan Valašské Klobouky 1.7.2025 - doposud.

Pochází ze Suché Loze (farnost Bánov), jáhenské svěcení katedrála Olomouc 11.07.2020, světitel olomoucký světící biskup Antonín Basler, jáhen v kněžském semináři v Olomouci 11.7.2020 - 30.6.2021, jáhen na Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži 1.7.2021 - 24.6.2022, kněžské svěcení katedrála Olomouc 25.6.2022, světitel olomoucký arcibiskup Jan Graubner, kaplan Bystřice pod Hostýnem 1.7.2022 - 30.6.2023, kaplan exkurendo Bílavsko 1.7.2022 - 30.6.2023, kaplan exkurendo Loukov 1.7.2022 - 30.6.2023, kaplan exkurendo Rusava 1.7.2022 - 30.62023, kaplan exkurendo Vítonice 1.7.2022 - 30.6.2023, kaplan Zlín 1.7.2023 - 30.6.2025, školní kaplan Stojanova gymnázia Velehrad 1.7.2025 - doposud.

Pochází z farnosti Říkovice, jáhenské svěcení katedrála Olomouc 22.6.2019, světitel olomoucký světící biskup Josef Nuzík, jáhen Prostějov - Povýšení svatého Kříže 1.7.2019 - 26.6.2020, kněžské svěcení katedrála Olomouc 27.6.2020, světitel olomoucký arcibiskup Jan Graubner, kaplan Bystřice pod Hostýnem 1.7.2020 - 30.6.2022, kaplan exkurendo Bílavsko 1.7.2020 - 30.6.2022, kaplan exkurendo Loukov 1.7.2020 - 30.6.2022, kaplan exkurendo Rusava 1.7.2020 - 30.6.2022, kaplan exkurendo Vítonice 1.7.2020 - 30.6.2022, kaplan Šumperk 1.7.2022 - doposud, kaplan exkurendo Bratrušov 1.7.2022 - doposud, kaplan exkurendo Dolní Studénky 1.7.2022 - doposud, kaplan exkurendo Rapotín 1.7.2022 - doposud.

Pochází z farnosti Suchdol u Prostějova, jáhenské svěcení Olomouc 16.6.2012, jáhen na Arcibiskupekém gymnáziu v Kroměříži 1.7.2012 - 30.6.2013, kněžské svěcení Olomouc 22.6.2013, kaplan Vyškov 1.7.2013 - 30.6.2016, kaplan exkurendo Rychtářov 1.7.2013 - 30.6.2016, kaplan exkurendo Topolany 1.7.2013 - 30.6.2016, kaplan exkurendo Vyškov-Dědice 1.7.2013 - 30.6.2016, kaplan Zlín - sv. Filip a Jakub 1.7.2016 - 7.4.2018, administrátor Zlín - sv. Filip a Jakub (po dobu nemoci faráře) 8.4.2018 - 30.6.2018, kaplan Šumperk 1.7.2018 - 30.6.2019, kaplan exkurendo Bratrušov 1.7.2018 - 30.6.2019, kaplan exkurendo Dolní Studénky 1.7.2018 - 30.6.2019, kaplan exkurendo Rapotín 1.7.2018 - 30.6.2019, kaplan Bystřice pod Hostýnem 1.7.2019 - 30.6.2020, kaplan exkurendo Bílavsko 1.7.2019 - 30.6.2020, kaplan exkurendo Rusava 1.7.2019 - 30.6.2020, kaplan exkurendo Vítonice 1.7.2019 - 30.6.2020, administrátor Drahotuše 1.7.2020 - doposud, administrátor exkuredo Jindřichov u Hranic 1.7.2020 - doposud, administrátor exkurendo Střítež nad Ludinou 1.7.2020 - 30.6.2023.

Narozen Osvětim (PL), farnost Raisko (PL), jáhenské svěcení Bielsko - BiaŁa (PL) 8.5.2005, jáhen Debowiec 1.7.2005 - 30.6.2006, kněžské svěcení Bielsko - BiaŁa (PL) 3.6.2006, kaplan Kaniów (PL) 1.7.2006 - 22.8.2008, kaplan Kyjov 23.8.2008 - 30.6.2009, administrátor Vracov 1.7.2009 - 30.6.2011, administrátor exkurendo Vlkoš u Kyjova 1.7.2009 - 1.9.2010, kaplan exkurendo Milotice u Kyjova 1.9.2010 - 30.6.2011, kaplan exkurendo Vacenovice 1.9.2010 - 30.6.2011, administrátor Kokory 1.7.2011 - 30.6.2012, administrátor exkurendo Majetín 1.7.2011 - 30.6.2014, administrátor exkurendo Penčice 1.7.2011 - 30.6.2014, farář Kokory 1.7.2012 - 30.6.2014, kaplan Šternberk 1.7.2014 - 30.6.2016, kaplan exkurendo Jívová 1.7.2014 - 30.6.2016, kaplan exkurendo Mladějovice 1.7.2014 - 30.6.2016, kaplan exkurendo Újezd u Uničova 1.7.2014 - 30.6.2016, kaplan exkurendo Horní Loděnice 1.7.2014 - 30.6.2016, kaplan Holešov 1.7.2016 - 30.6.2017, kaplan exkurendo  Rymice 1.7.2016 - 30.6.2017, kaplan exkurendo Třebětice 1.7.2016 - 30.6.2017, kaplan Bystřice pod Hostýnem 1.7.2017 - 30.6.2018, kaplan exkurendo Vítonice 1.7.2017 - 30.6.2018, kaplan exkurendo Rusava 1.7.2017 - 30.6.2018. Od 1.7.2018 odešel do rakouské diecéze Graz-Seckau.

Narozen Přílepy, pochází z farnosti Holešov, jáhenské svěcení v olomoucké katedrále 20.6.1998, světitel olomoucký světící biskup Josef Hrdlička, jáhen Přerov 1.7.1998 - 30.6.1999, kněžské svěcení v olomoucké katedrále 26.6.1999, světitel olomoucký arcibiskup Jan Graubner, kaplan Valašské Klobouky 1.7.1999 - 30.6.2000, kaplan Luhačovice 1.7.2000 - 30.6.2001, administrátor Strání 1.7.2001 - 30.6.2007, farář Strání 1.7.2007 - 30.6.2016, administrátor exkurendo Březová u Uherského Brodu 1.12.2009 - 1.2.2010, místoděkan holešovského děkanátu 1.7.2016 - 30.6.2024, farář Bystřice pod Hostýnem 1.7.2016 - 30.62024, administrátor exkurendo Vítonice 1.7.2016 - 30.6.2018, administrátor exkurendo Rusava 1.7.2017 - 30.6.2024, administrátor exkurendo Bílavsko 1.7.2019 - 30.6.2024, administrátor exkurendo Vítonice 1.7.2019 - 30.6.2024, administrátor exkurendo Loukov 1.7.2020 - 30.6.2024, administrátor exkurendo Blazice 14.4.2022 - 30.6.2022, děkan uherskobrodského děkanátu 1.7.2024 - doposud, farář Uherský Brod 1.7.2024 - doposud.

Narozen Polešovice, kněžské svěcení Brno 5.7.1969, kaplan Bánov 1.8.1969 - 1.8.1970, kaplan Prostějov - Povýšení svatého Kříže 1.8.1970 - 1.8.1973, admistrátor Kralice na Hané 1.8.1973 - 1.8.1980, administrátor Bystřice pod Hostýnem 1.8.1980 - 20.11.1984, farář Bystřice pod Hostýnem 20.11.1984 - 1.7.2016, administrátor exkurendo Rusava 1.12.1986 - 20.7.2005, administrátor exkurendo Bílavsko 1.12.1986 - 1.7.1987, zástup za nemoc v exkurendu Vítonice 20.7.2005 - 17.10.2005, administrátor exkurendo Vítonice 17.10.2005 - 1.7.2016, výpomocný duchovní Bystřice pod Hostýnem 1.7.2016 - 23.4.2018. Místoděkan děkanátu Holešov 1.9.1990 - 1.7.2010. Od 24.4.2018 žije a působí v klášteře sester sv. Cyrila a Metoděje na Velehradě. Od 12.4.2019 čestný kanovník kroměřížský.

Narozen Valašské Meziříčí 15.8.1937, vyrostl v Bystřici pod Hostýnem, kněžské svěcení Litoměřice 26.6.1960, kooperátor Zábřeh na Moravě 1.8.1960 - 31.10.1960, prezenční vojenská služba 1.11.1960 - 14.10.1962, kooperátor Šumperk a exkurendo administrátor Bratrušov 15.10.1962 - 31.8.1969, kooperátor Bílovec a exkurendo administrátor Lubojaty 1.9.1969 - 31.7.1971, administrátor Horní Benešov a exkurendo administrátor Leskovec 1.8.1971 - 9.4.1974, od 10.4.1974 ztratil státní souhlas a nesměl vykonávat kněžskou službu (prodával v Mototechně) 10.4.1974 - 31.3.1977, od 1.4.1977 se znovu vrací do duchovní zprávy a stává se administrátorem v Jívové a exkurendo administrátorem v Hraničních Petrovicích a v Domašově nad Bystřicí 1.4.1977 - 15.3.1979, od 16.3.1979 odchází ze zdravotních důvodů do penze a vrací se do Bystřice pod Hostýnem, kde žije až do své smrti a vypomáhá v bystřické farnosti a také na Svatém Hostýně, zemřel doma v Bystřici pod Hostýnem na rakovinu 30.8.1984, pohřben byl do rodiného hrobu na hřbitově v Bystřici pod Hostýnem 4.9.1984 P. Františkem Alexem, kanovníkem, děkanem a farářem v Holešově.

Narozen Prostřední Bečva (farnost Hutisko) 12.4.1892, bohoslovecká studia začal v Praze 1914 - 1915 a dokončil v Olomouci, jáhenské svěcení Olomouc 16.3.1918, kněžské svěcení v olomoucké katedrále 5.7.1918, kooperátor Hovězí 1.8.1918 - 31.8.1921, kooperátor Chropyně 1.9.1921 - 31.12.1929, kooperátor Příbor 1.1.1930 - 15.9.1930, administrátor Trnávka u Příbora 16.9.1930 - 28.2.1931, farář Trnávka u Příbora 1.3.1931 - 28.2.1935, farář Rychaltice 1.3.1935 - 30.4.1941, farář Křenovice 1.5.1941 - 31.7.1977. Dne 27.9.1949 byl na popud Akčního výboru Národní fornty zatčen a nejprve vězněn v Olomouci, pak v Praze na Pankráci. K soudu s ním nedošlo - vztahovala se na něho amnestie, vyhlášená k 28.10.1949 prezidentem Gottwaldem, a směl se vrátit do duchovní služby. Byl silně krátkozraký a s postupujícím věkem se jeho zdravotní potíže stupňovaly. První oční operaci se musel podrobit už v roce 1950. Nakonec se objevilo postižení sítnice. Od roku 1972 jen koncelebroval. Od 1.8.1977, už skoro slepý odešel definitivně do důchodu. 11.-15.8.1977 se pro šedý zákal v přerovské nemocnici podrobil další operaci oka. Zůstal jako důchodce bydlet v Křenovicích. Na jaře 1979 se z Křenovic odstěhoval do svého domku v Bystřici pod Hostýnem. Zemřel 4.10.1979 ve zlínské nemocnici po operaci šedého zákalu na druhém oku na pooperační zápal plic. Pohřben byl 10.10.1979 do rodinné hrobky na hřbitově v Hutisku-Solanci.

Narozen Klokočí, kněžské svěcení Litoměřice 23.6.1963, kaplan Zlín 15.7.1963 - 1.10.1965, kaplan Prostějov - Povýšení svatého Kříže 1.10.1965 - 1.8.1969, administrátor Bohuslavice u Konice 1.8.1969 - 1.9.1978, administrátor exkurendo Luká 1.12.1971 - 1.8.1972, administrátor exkurendo Luká 1.2.1974 - 1.9.1978, administrátor Bystřice pod Hostýnem 1.9.1978 - 1.8.1980, administrátor Strání 1.8.1980 - 15.9.1992, farář Morkovice 15.9.1992 - 1.7.1997, administrátor exkurendo Pačlavice 15.9.1992 - 1.7.1997, administrátor exkurendo Prasklice 15.9.1992 - 1.7.1997, farář Kostelec u Holešova 1.7.1997 - 30.6.2019, administrátor exkurendo Stará Ves u Přerova 1.7.1997 - 1.7.1998, exkurendo administrátor Prusinovice 1.7.1998 - 20.7.2005, důchodce a výpomocný duchovní Kostelec u Holešova 1.7.2019 - doposud.

Narozen Ježov 15.11.1909, jáhenské svěcení Olomouc 17.3.1834, kněžské svěcení Olomouc 5.7.1834, kooperátor Pustá Polom 1.8.1934 - 31.10.1936, administrátor Pustá Polom 1.11.1936 - 31.3.1937, kooperátor a provizor Kobeřice 1.4.1937 - 19.6.1937, administrátor Kobeřice 20.6.1937 - 30.11.1937, kooperátor Hať u Hlučína 1.12.1937 - 31.7.1938, kooperátor Tovačov 1.8.1938 - 31.10.1939, administrátor Tovačov 1.11.1939 - 31.3.1940, kooperátor Tovačov 1.4.1940 - 31.5.1945, provizor Slavotín 1.6.1945 - 30.11.1946, provizor Velká Morava 1.12.1946 - 31.8.1955, excurrendo provizor  Podlesí  (Krumperky) 1.6.1948 - 1949, excurrendo provizor  Vojtíškov 1.6.1948 - 1949,  exkurrendo administrátor Raškov 1950 - 31.8.1955, exkurrendo administrátor Malá Morava 1950 - 31.8.1955, administrátor Bochoř 1.9.1955 - 31.12.1969, exkurrendo administrátor Říkovice 1.9.1957 - 31.8.1960, od 1.1.1970 odchází do důchodu. Nejprve se stěhule do domova důchodců v Pavlovicích u Přerova, kde působí jako duchovní správce řeholních sester a v září 1977 se stěhuje do Bystřice pod Hostýnem, Bělidla 1119, kde žije do své smrti. Zemřel v kroměřížské nemocnici na akutní infarkt myokardu 17.6.1984, pohřben byl na hřbitově v Bystřici pod Hostýnem 25.6.1984 P. Františkem Alexem, děkanem a farářem v Holešově.

Tento kněz, katolický teolog, právník a vysokoškolský profesor se narodil 26.9.1925 v Plzni. Jeho rodiče byli bez náboženského vyznání, sourozence neměl. Pokřtěný byl z vlastního rozhodnutí v dospělosti 4.4.1943 v řeckokatolickém kostele sv. Klimenta v Praze. Na kněžství se připravoval v řeckokatolickém kněžském semináři v Prešove. Po třech letech (1948) ho blahoslavený prešovský biskup - mučedník Pavel Peter Gojdič OSBM poslal na studia na bohosloveckou fakultu do Olomouce. Tam přežil i den likvidace řeckokatolické církve 28.4.1950. Nakonec mohl dokončit 5. ročník teologie a 30.6.1950 uzavřít absolutoriem (dva týdny před likvidací olomoucké fakulty). Byl předvolaný krajským církevním tajmníkem v Olomouci, kde mu bylo doporučeno vstoupit do pravoslavné církve s možností kněžského svěcení. To teolog Vladimír Poláček rázně odmítl. Církevní tajemník mu proto doporučil, aby si nejprve našel nějaké civilní zaměstnání. Pracoval v různých dělnických profesích i v cirkusech. Během těchto let pokračoval v postgraduálním studiu na Římskokatolické bohoslovecké fakultě v Praze. V letech 1951 - 1954 složil podle tehdejšího studijního pořádku tři postgraduální státní zkoušky z biblistiky, historie - práva a z morálky - pastorálky. Čtvrtá licenciátní státní zkouška mu na zásah státní moci nebyla umožněna. 

Svátostné manželství uzavřel 29.4.1969 s Květoslavou, roz. Šlapetovou. Na kněze řeckokatolické církve byl vysvěcen 11.5.1969 v katedrále sv. Jana Křtitele v Prešově blahoslaveným biskupem - mučedníkem ThDr. Vasilem Hopkem. Měl být jmenovaný farářem pro řeckokatolíky na severní Moravě. Severomoravská farnost však nikdy nebyla obnovená. V důsledku tzv. normalizace byly povolené jen farnosti v Praze a v Brně, později jen v Praze. Proto využil možnosti biritualismu a se souhlasem prešovského ordináře působil v řadě farností latinského obřadu v Čechách a na Moravě.

Administrátor Razová 1.12.1969 - 14.2.1971, exkurendo administrátor Mezina 1.2.1970 - 14.2.1971, administrátor Horní Benešov a exkurendo administrátor Leskovec 15.2.1971 - 31.7.1971, administrátor Fryčovice a exkurendo administrátor Staříč 1.8.1971 - 14.9.1971, administrátor Rychaltice a exkurendo administrátor Hukvaldy 15.9.1971 - 31.7.1972,  administrátor Petřvald a exkurendo administrátor Mošnov a Trnávka 1.8.1972 - 31.8.1972, administrátor Rychaltice a exkurendo administrátor Staříč 1.9.1972 -  31.7.1973, administrátor Čížov u Slavic 1973 - 1975, administrátor Cetechovice a exkurendo administrátor Roštín a také duchovní správce sester v Cetechovicích 1.7.1975 - 30.6.1977, administrátor Bystřice pod Hostýnem 23.7.1977 - 31.8.1978, administrátor Čeladná 1978 - 1981, administrátor Ostrava-Hošťálkovice 18.9.1981 - 30.5.1984, administrátor Borová 1.6.1984 - 1986, administrátor Domaslavice 1986 - 1990.

K 3.11.1990 byla obnovena (do které se zapojil) teologická fakulta Univerzity Pavla Josefa Šafárika v Prešově, kde působil jako děkan a zároveň jako vedoucí Katedry církevního práva v letech 1990 - 1995.

Pak se vrací znovu na Moravu a stává se znovu farářem v Domaslavicích 1995 - 2004. Zároveň také přednášel morální teologii na CMTF v Olomouci. V říjnu 1998 byl jmenovaný titulárním kanovníkem prešovské diecéze. Byl i soudcem Interdiecézního církevního soudu v Olomouci. Po odchodu do důchodu v r. 2004 vypomáhal velmi účinně v duchovní správě ve farnosti sv. Jana a Pavla v Místku. Zemřel nečekaně 2.5.2009, poslední rozloučení se konalo slavením východní liturgie 7.2.2009 ve farním kostele sv. Jana a Pavla v Místku, jeho tělo pak bylo uloženo do kněžského hrobu ve Sviadnově.

Narozen Ostrava - Vítkovice 12.6.1910, jáhenské svěcení 26.5.1940, kněžské svěcení Olomouc 13.10.1940, kooperátor Gottwaldov-Zlín 1.2.1941 - 28.2.1951, kooperátor Loučka u Valašského Meziříčí 1.3.1951 - 31.7.1952, administrátor Loučka u Valašského Meziříčí 1.8.1952 - 31.7.1973, od 1.8.1973 důchodce. Nejprve se stěhuje do Bystřice pod Hostýnem, Pod platany č.7 a v roce 1977 odchází z Bystřice pod Hostýnem do Kelče. Z Kelče po roce 1979 odchází k sestře do Baden-Baden (SRN - Západní Německo), zemřel v německém Baden-Baden 18.7.2013, pohřben Baden-Baden 19.7.2013.

Narodil se v Horní Lidči (farnost Lidečko) 1.6.1915. Vystudoval měšťanskou školu ve Valašských Kloboukách a poté reálné gymnázium ve Vsetíně. Po maturitě v roce 1938 nastoupil do kněžského semináře v Praze - Dejvicích, který se po obsazení seminární budovy Wermachtem v roce 1939 odstěhoval do arcibiskupského zámku v Dolních Břežanech, a svá studia dokončil v roce 1943. Kněžské svěcení přijal 30.5.1943 v pražské katedrále sv. Víta. V následujích letech byl farním vikářem (kaplanem) nejprve v Dolní Bělé (odtud navíc spravoval farnost Krašovice) a od roku 1944 v Plzni. V roce 1946 odešel do Chebu, kde působil jako farář a strávce chebského a po určitou dobu také sokolovského vikariátu (děkanátu). Dne 8.9.1949 byl komunistickým režimem zatčen a poněkolika týdnech  propuštěn. V roce 1951 byl kvůli nebezpečí zatčení přeložen do Bochova, avšak v listopadu 1951 byl přesto znovu zatčen a v srpnu 1952 odsouzen za velezradu a špionáž. Ve vězení strávil 7 let, a to ve vazební věznici Ruzyně, ve věznici Kartouzy, Mladá Boleslav a Bory a v pracovním táboře u Jáchymova. Po propuštění (30.11.1958) odešel do Bystřice pod Hostýnem, kde bydlel a pracoval u cirkulárky jako dělník v nábytkářské továrně TON v Bystřici pod Hostýnem a po udělení státního souhlasu pro výkon kněžské služby byl 15.4.1966 jmenován administrátorem farnosti Malenovice u Zlína (tehdy farnosti Gottwaldov-Malenovice). V letech 1968 až 1971 na přání pražského arcibiskupa Františka kardinála Tomáška je povolán na konsistoř do Prahy, kde pracuje jako personální referent pražského arcibiskupství. Z konsistoře na nátlak státního režimu nakonec musel odejít a od 1.12.1971 působil jako administrátor a později farář u kostela sv. Matěje v Praze. V roce 1998 obdržel čestný titul kaplan Jeho Svatosti. K červenci 2002 odešel na odpočinek, avšak občas sloužil mše svaté v klášterním kostele u sv. Václava v Praze u něhož bydlel. Zemřel 9.5.2009 ve věku 93 let. Poslední rozloučení s ním při mši sv. pražské katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha a uložení jeho těla do hrobu na Šáreckém hřbitově u kostela sv. Matěje v Praze se uskutečnilo na svátek sv. Matěje 14.5.2009.

Narozen Stařechovice (farnost Čechy pod Kosířem) 17.1.1887, jáhenské svěcení Olomouc 1.4.1911, kněžské svěcení v olomoucké katedrále 5.7.1911, světitel olomoucký arcibiskup František Saleský Bauer, kooperátor Nový Hrozenkov červenec 1911 - červenec 1912, kooperátor Veselá u Valašského Meziříčí červenec 1912 - září 1913, kooperátor Štítná nad Vláří říjen 1913 - duben 1918, vojenský kurát květen 1918 - 31.8.1919, kooperátor Horní Bečva 1.9.1919 - 30.9.1919, administrátor Horní Bečva 1.10.1919 - 31.3.1920, kooperátor Horní Bečva 1.4.1920 - 31.7.1920, kooperátor Klimkovice 1923 - 1929, administrátor Jasenná 1.6.1929 - 31.8.1929, exkurendo administrátor Liptál 6.7.1929 - 31.7.1930, farář Jasenná 1.9.1929 - 31.12.1937, farář Horní Újezd u Všechovic 1.1.1938 - 1.3.1957, od 1.3.1957 se jako penzista stěhuje do Bystřice pod Hostýnem, Tyršova ul. 949, kde žije do své smrti, zemřel v prostějovské nemocnici 25.11.1961 na rakovinu jícnu, pohřben byl na hřbitově v Bystřici pod Hostýnem 29.11.1961 P. Bedřichem Langem, děkanem a farářem v Bystřici pod Hostýnem.

Narozen Hodonín (diecéze Brno) 9.3.1895, kněžské svěcení v katedrále Svatého Ducha v Hradci Králové 3.7.1921, světitel královéhradecký biskup Dr. Karel Boromejský Julius Kašpar, působil jako kněz v královéhradecké diecézi 1921 - 1946, od roku 1946 inkardinován do olomoucké arcidiecéze, administrátor Jindřichov u Hranic 1.5.1946 - 31.5.1947, farář Jindřichov u Hranic 1.6.1947 - 31.12.1949, od 1.1.1950 odchází do důchodu a stěhuje se do Bystřice pod Hostýnem, ul. Obránců míru 847, zemřel doma v Bystřici pod Hostýnem 8.1.1979 na ischemickou chorobu srdeční, pohřben byl na hřbitově v Bystřici pod Hostýnem 12.1.1979, pohřbil P. František Alex, farář a děkan holešovský.

Narodil se v Praze 27.10.1909. Vstupuje do benediktinského řádu v Praze v Emauzích a přijímá řeholní jméno Basilius. Kněžské svěcení přijímá 22.9.1934 v Praze. Během II. světové války obsadili Němci emauzký klášter a 18.7.1941 byli mniši z kláštera vyhnáni mimo Prahu. Z kláštera se stal německý vojenský lazaret. P. Basilius proto působí v Jemništi-Postupicích a Kovářově. Po válce se znovu vrací do pražského kláštera v Emauzích. Po zrušení řádů a řeholních společeství komunistickým režimem byl uvolněn pro duchovní správu. Dne 25.7.1950 se proto stává administrátorem v Bystřici pod Hostýnem. Děkanem holešovského děkanátu byl od 12.5.1952 do 31.10.1966. V r. 1973 se stal titulárním farářem. P. Basil Bedřich Lang, dlouholetý duchovní správce v Bystřici pod Hostýnem, farář, děkan a arcibiskupský rada, byl proti své vůli přeložen do výslužby. Bolestně nesl tento nevděk. V sobotu 23.7.1977 odsloužil ráno poslední mši sv. v bystřickém kostelel a pak se v tichosti uchýlil do malého domku v ulici Rusavská 478, kde s povolením pana biskupa sloužil mše svaté. Po 6 letech, kdy žil ve svém domku v naprostém ústraní, byl odvezen do nemocnice v Kroměříži, kde za pár dní, na Bílou sobotu 2.4.1983, zemřel na otok mozku. Přál si pohřeb v tichosti, ale za 27 let služby si zaloužil pohřeb důstojný. Pohřeb byl v Bystřici pod Hostýnem 8.4.1983. Pohřbíval děkan a kanovník z Holešova P. František Alex, kázal kanovník Fratišek Různar ze Svatého Hostýna. Pohřbu se účastnilo více jak 30 kněží, několik řeholních sester a velké množství věřících. Komunistický režim povolil průvod z kostela na hřbitov. Na přání rodiny byla 17.6.2017 provedena exhumace hrobu, ve kterém byl P. Bedřich Lang pohřbený a tělené ostatky převezeny na hřbitov do Prahy. 

Narozen Bojkovice 1.12.1919, kněžské svěcení Olomouc 7.4.1946, kooperátor Velké Karlovice 1.5.1946 - 31.8.1946, prefekt arcibiskupského semináře v Kroměříži 1.9.1946 - 13.7.1950, kooprátor Bystřice pod Hostýnem 14.7.1950 - 30.11.1951, vojenská služba 1.12.1951 - 6.5.1954, kooperátor Velehrad 1.6.1954 - 14.1.1959, kooperátor Nivnice 15.1.1959 - 31.12.1959, kooperátor Kyjov 1.1.1960 - 14.4.1966, kooperátor Holešov 15.4.1966 - 30.9.1966, administrátor Mostkovice 1.10.1966 - 31.1.1967, kooperátor Holešov 1.2.1967 - 31.12.1969, exkurendo administrátor Rusava 1.2.1967 - 30.9.1970, kooperátor Svatý Hostýn 1.1.1970 - 30.9.1970, administrátor Štípa u Zlína 1.10.1970 - 1.12.1994, administrátor exkurendo Hvozdná 1.2.1980 - 30.6.1980. Zemřel v nemocnici ve Zlíně 1.12.1994, v den svých 75. narozenin. Pohřben byl 9.12.1994 na hřbitově ve Štípě u Zlína.

Narodil se v Tovéři u Olomouce (farnost Dolany) 19.12.1886. Na kněze byl vysvěcen v olomoucké katedrále 5.7.1910, světitel olomoucký arcibiskup František Saleský Bauer. Působil jako kooperátor, ale později byl jmenován osobním kaplanem v Holešově do 30.6.1929. Odtud se stěhuje jako farář do Kostelece u Holešova 1.7.1929 - 31.7.1947, nakonec působí jako farář Bystřici pod Hostýnem 1.8.1947 - 31.5.1951. Komunistickým režimem byl donucen podat rezignaci a od 1.6.1951 byl dán do výslužby. Odešel do Holešova, kde si v Nerudově ulici koupil malý domek a po jeho přestavbě se v něm usadil. Zemřel v Holešově 31.1.1972 a pohřben byl v rodinném hrobě v Dubu nad Moravou 5.2.1972.

Od 1.1.1944 do 31.1.1947 zastával funkci místoděkana holešovského děkanátu. Dne 1.2.1947 byl pověřen jako místoděkan vedením holešovského děkanátu. Od r. 1949 do 31.5.1951 byl děkanem holešovského děkanátu.

Narozen Žákovice (farnost Blazice) 26.7.1914, kněžské svěcení 5.7.1940, kooperátor Mostkovice 1.8.1940 - 31.8.1943, kooperátor Olšany u Prostějova 1.9.1943 - 30.4.1944, administrátor Olšany u Prostějova 1.5.1944 - 7.1.1945, kooperátor Bystřice pod Hostýnem 8.1.1945 - 7.8.1946, administrátor Bystřice pod Hostýnem 8.8.1946 - 31.7.1947, kooperátor Bystřice pod Hostýnem 1.8.1947 - 30.6.1948, provizor Lichnov u Krnova 1.7.1948 - 31.8.1965, provizor exkurendo Sosnová 1.7.1948 - 31.8.1965, administrátor Strahovice 1.9.1965 - 23.2.1984, administrátor excurendo Chuchelná 1.2.1979 - 23.2.1976, po autohavárii byl v kritickém stavu převezen do nemocnice v Ostravě, kde 23.2.1984 zemřel. Podle svého přání byl pohřben na hřbitově v Blazicích 3.3.1984, pohřební obřady za velké účasti lidu vykonal soběchlebský farář P. ThDr. Jaroslav Kúřil.

Od r.1947 měl právo nosit synodálky, od r.1963 právo nosit děkanský límec a od r.1973 byl titulárním farářem. Od 15.11.1978 byl místoděkanem děkanátu Hlučín.

Narozen Medlovice (farnost Osvětimany) 22.5.1911, kněžské svěcení Olomouc 5.7.1937, světitel olomoucký arcibiskup ThDr. Leopold Prečan, kooperátor Příbor 1.8.1937 - 28.2.1943, kooperátor Bystřice pod Hostýnem 1.3.1943 - 30.9.1943, kooperátor Dolany 1.10.1943 - 31.1.1944, provizor Dolany 1.2.1944 - 28.2.1945, farář Dolany 1.3.1945 - 30.11.1951, vojenská služba 1.12.1951 - 6.5.1954, farář Dolany 1.6.1954 - 31.1.1957, komunistický režim ho postavil mimo službu (zbaven státního souhlasu k vykonávání duchovní služby) 1.2.1957 - 31.8.1957, administrátor Osek nad Bečvou 1.9.1957 - 14.8.1969, místoděkan hranického děkanátu 15.5.1967 - 21.10.1969, administrátorem Hranice 15.8.1969 - 15.10.1975, děkan děkanátu Hranice 1.11.1969 - 31.10.1972, od 15.10.1975 odchází do důchodu a bydlí jako důchodce v Týně nad Bečvou až do své smrti. Zemřel v přerovské nemocnici 26.8.1984, pohřben v Osvětimanech 3.9.1984. Od r.1973 arcibiskupský rada a titulární farář.

Narozen Držkovice (farnost Neplachovice), okr. Opava 19.8.1911, kněžské svěcení Olomouc 5.7.1935, světitel olomoucký světící biskup ThDr. Josef Schinzel, kooperátor Valašská Bystřice 1.8.1935 - 30.6.1936, kooperátor Suchdol u Prostějova 1.7.1936 - 30.9.1936, vojenská služba 1.10.1936 - 28.2.1937, kooperátor Suchdol-Jednov 1.3.1937 - 31.3.1938, kooperátor Dolany 1.4.1938 - 31.10.1939, administrátor Dolany 1.11.1939 - 31.5.1940, kooperátor Dolany 1.6.1940 - 31.7.1940, kooperátor Praha-Břevnov 1.8.1940 - 5.4.1943, administrátor Želechovice nad Dřevnicí 1.5.1943 - 31.8.1943, kooperátor Bystřice pod Hostýnem 1.9.1943 - 7.1.1945, farář Olšany u Prostějova 8.1.1945 - 2.3.1993, administrátor exkurendo Dubany 1.11.1952 - 30.6.1956, administrátor exkurendo Bystročice 1.6.1957 - 31.8.1978, místoděkan děkanátu Prostějov 1.6.1952 - 7.8.1963, pověřen vedením děkanátu Prostějov 8.8.1963 - 31.12.1968, děkan děkanátu Prostějov 1.1.1969 - 2.3.1993, zemřel v nemocnici v Prostějově 2.3.1993, pohřben Olšany u Prostějova 10.3.1993. Od r.1952 měl právo nosit děkanský límec, v r.1963 byl jmenován arcibiskupským radou. 

Narozen Jevíčko 21.1.1871, kněžské svěcení v olomoucké katedrále 5.7.1893, světitel olomoucký arcibiskup Prof. ThDr. Theodor Kohn, kaplan Bystřice pod Hostýnem 21.9.1893 - 10.3.1898, kooperátor Olomouc sv. Mořic 11.3.1898 - 7.2.1900, osobní kaplan a katecheta v Ústavu hraběte Pottinga v Olomouci 8.2.1900 - 16.4.1901, II. kaplan Olomouc sv. Mořic a katecheta v Ústavu hraběte Pottinga v Olomouci 17.4.1901 - 17.5.1903, I. kaplan Olomouc sv. Mořic 18.5.1903 - 27.5.1906, farář Bystřice pod Hostýnem 28.5.1906 - 7.8.1946, administrátor děkanátu Holešov od 1.5.1942, dne 4.5.1944 jmenován arciknězem holešovským, zemřel v nemocnici v Kroměříži 7.8.1946, pohřben 10.8.1946 na hřbitově u hlavního kříže v Bystřici pod Hostýnem.

Po vysvěcení na kněze roku 1893 působil v Bystřici pod Hostýnem až do roku 1898. Byl horlivý v kostele, ve škole, pracoval i v místním spolku katolických tovaryšů, kde byl po dobu svého působení v Bystřici předsedou. Pak byl přeložen do Olomouce, do farnosti sv. Mořice v Olomouci a na přání bystřických farníků, do jejichž srdcí se zapsal a nikdy na něho nezapomněli, byl ustanoven roku 1906 bystřickým farářem.

Svou činnost zde začal v době poněkud neklidné. Byla to doba, kdy se mezi dělnictvem šířila nauka materialistického socializmu, jezdili sem přednášet protináboženští řečníci. Kněz se stal terčem útoků a domnělé nebo skutečné chyby byly zveličovány a sloužily jako nástroj k agitaci. Faráře Worla tato skutečnost neodradila, neboť se řídil slovy apoštola Pavla k představeným křesťanských obcí: „Buď pro věřící vzorem v řeči, v chování, v lásce, ve víře, v čistotě. Dej pozor na sebe i na to, co učíš. Když si tak budeš počínat, povede to ke spáse jak tebe, tak tvé posluchače“. (1 Tim. 4, 12).

Farář Worel byl vítaným společníkem, dovedl jemně a neurážlivě odmítnout útoky na církev i nevhodné vměšování různých odpůrců. Jednal vždy přívětivě, ale svým zásadním postojem ukazoval pravý výraz svého kněžského i katolického sebevědomí. Byl příkladem, dobrým rádcem i přítelem svých kaplanů. Imponoval svou sebekázní, přesností, dochvilností a střídmostí ve všem. Byl znalcem umění a milovníkem dobré knihy. Jeho cenná knihovna toho byla dokladem. Kromě teologie vystudoval také hudební vědy, hru na klavír i varhany. Měl proto vysoké požadavky na úroveň hudby na kůru.

V duchovní správě bylo jeho největší snahou a přáním mít ve své farnosti zbožné a uvědomělé farníky. O to se snažil nejen svými promluvami a kázáním, ale také vzdělávacími přednáškami ve spolku katolických žen a dívek, v Orlu apod. Staral se hmotnou podporu exercitantů, misie a tridua v Bystřici, pamatoval na Charitu i knihovnu sester sv. Kříže, o jejichž příchod do města se postaral. Zasloužil se o vybudování farní budovy (dnešní Lidová škola umění) a upravil farní zahradu. Se stejnou horlivostí jako pečoval a zušlechťoval duše svých svěřených farníků, staral se také o zvelebení a okrasu bystřického kostela. Za pomoci továrníka Zbořila, barona Loudona a mnohých obětavých farníků, postaral se o vnější úpravu chrámu, nové varhany, nové lavice, zvony, bohoslužebná roucha, o umělecké nástěnné malby Jana Köhlera apod. O Vánocích se radujeme z Valašských jesliček, k nimž dal podnět přítel faráře Worla akademický malíř Fr. Ondrúšek. Podle návrhu arch. Madlmayera je nechala zhotovit paní Ondrúšková. V roce 1940 před Vánocemi ozdobil kostel sochou Panny Marie Lurdské.

Za své zásluhy obdržel od papeže titul Msgre a byl jmenován čestným papežským komořím.

Dne 21.5.1946 sloužil v 7 hodin ráno zádušní mši svatou a po zpěvu "Pater noster" byl jeho hlas náhle zlomen, takže přítmní věřící byli polekáni. Tento zpěv ještě dozpíval. Pak jeho tělo klesá do dřepu, vrchní část těla s hlavou prudkým pádem na stupeň oltářní směrem k sakristii. Prudký náraz hlavy na stupeň byl v celém kostele slyšet. Věřící a kostelníci přispěchali a odnesli v bezvědomí pana arcikněze do farní kanceláře. Dokrtor Karel Flašar injekcí přivedl pana děkana k vědomí, takže mohl ještě přesně říci, kde mši svatou přerušil, aby tak pan kaplan P. Vladimír Valenta, mohl mši svatou dokončit. Jeho nemoc však přes veškerou lékařskou péči doma a v nemocnici kroměřížské se stále zhoršovala, až 7.8.1946 k lítosti všech farníků dotrpěl.

P. Vadimír Worel zemřel v 75 letech, 7. 8. 1946 v kroměřížské nemocnici na slehání srdce a zápal plic. Pohřben byl v 10.8.1946 o 10 hodině za veliké účasti farníků a 96 kněží. Pochovával ho olomoucký generální vikář, prelát Dr. Oldřich Karlík, kázal P. Karel Látal, místoděkan z Kostelce u Holešova. Celkem působil v Bystřici pod Hostýnem 44 let, 7 měsíců a 25 dní. Byl ušlechtilé povahy, jemných způsobů, uměnímilovný, hudebně vzdělaný, v duchovní správě horlivý, ve vyřizování úředních spisů přesný, srdce dobročinného. Není divu, že farníci při jeho skonu bolestně truchlili a vděčně na něho vzpomínali. 

Olga Kozlová

Narozen Lazníky (o. Přerov) 22.1.1875, jáhenské svěcení Olomouc 26.3.1898, kněžské svěcení v olomoucké katedrále 5.7.1898, světitel olomoucký arcibiskup Theodor Kohn, kooperátor Křenov červenec 1898 - 13.7.1904, administrátor Křenov 14.7.1904 - 16.11.1904, kooperátor Křenov 17.11.1904 - 31.5.1905, kooperátor Bílovec 1.6.1905 - červen 1906, kooperátor Horní Benešov červen 1906 - 24.10.1916, farář Razová 25.10.1916 - 31.1.1938, od 1.2.1938 odchází do důchodu a se stěhuje do Bystřice pod Hostýnem č.p. 470, kde žije až do své smrti, zemřel doma v Bystřici pod Hostýnem na zánět ledvin 15.12.1944, pohřben byl na hřbitově v Bystřici pod Hostýnem 18.12.1944 P. Vladimírem Worlem, arciknězem, děkanem holešovským a farářem v Bystřici pod Hostýnem.

Narozen Morkovice 28. 5. 1876, kněžské svěcení olomoucká katedrála 5.7.1901, světitel arcibiskup Theodor Kohn, jako novokněz - kooperátor v Bojkovicích 1901 – únor 1905, administrátor Pitín únor 1905 – 27.6.1905, kooperátor Pitín 28.6.1905 – 31.8.1905, kooperátor Moravská Ostrava 1. 9. 1905 – 3.10.1921, farář Hlučín 4.10.1921 – 1.10.1938. Dne 1.10.1938 byl po německé okupaci donucen rezignovat. Stěhuje se na odpočinek do Bystřice pod Hostýnem. Pak se krátce před smrtí, po léčení v Teplicích u Hranic, přestěhoval do Kelče. Často navštěvoval Sv. Hostýn. Naposled tu byl 17.9. (osm dní před smrtí). Viceděkan od r. 1927, arcibiskupský konsistorní rada, čestný kanovník kroměřížské kapituly. Zemřel 25. 9. 1940 v Kelči, pohřben na Sv. Hostýně 27.9.1940. Dne 26.9. večer byl přivezen a uložen v kapli sv. Jana Sarkandra na Sv. Hostýně. Dne 27.9. přenesen na katafalk do kostela. V 10 hodin sloužil rekviem jeho spolužák P. Jambor ze Všechovic za asistence bývalých kaplanů zemřelého, hlučínského faráře Stiborského a ostravského kaplana Šrámka. Po mši sv. byl pohřben na hostýnském hřbitově kanovníkem Mons. Tomášem Kubíčkem.

Narozen Nezamyslice 28.4.1875, jáhenské svěcení Olomouc 26.3.1898, kněžské svěcení v olomoucké katedrále 5.7.1898, světitel olomoucký arcibiskup Theodor Kohn, kooperátor Lichnov červenec 1898 - září 1902, kooperátor Krnov září 1902 - 21.7.1903, farář Sklené 22.7.1903 - 28.2.1917, farář Rymice 1.3.1917 - 30.9.1930, farář Vlkoš u Kyjova 1.10.1930 - 31.3.1937, od 1.4.1937 odchází do důchodu a se stěhuje do Bystřice pod Hostýnem č.p. 847, kde žije až do své smrti, zemřel doma v Bystřici pod Hostýnem na zánět plic 17.5.1943, pohřben byl na hřbitově v Bystřici pod Hostýnem 20.5.1943 Dr. Františkem Světlíkem, prelátem a olomouckým kanovníkem.

Narozen Rychlov (farnost Bystřice pod Hostýnem) 24.10.1868, jáhenské svěcení Olomouc 10.3.1894, kněžské svěcení v olomoucké katedrále 5.7.1894, světitel olomoucký arcibiskup Prof. ThDr. Theodor Kohn, kooperátor Krásensko 1894 - 1895, pro podlomené zdraví odchází bydlet do Olomouce (katedrální farnost sv. Václava) a stává se oficiálem (úředníkem) konzistorní kanceláře v Olomouci do 29.8.1905 a také revizorem chudinských účtů. Dne 30.8.1905 se stává farářem v Hoštejně, dne 31.10.1925 se vzdal úřadu faráře, který často nemohl pro nemoc vykonávat a museli ho zastupovat kaplani ze Zábřehu na Moravě. V Hoštejně zůstal jako důchodce do roku 1927. Pak se stěhuje jako emeritní farář a bydlí na území farnosti Senice na Hané 1927 - 7.11.1936. Dne 8.11.1936 se nastěhoval na odpočinek do Bystřice pod Hostýnem (č.p. 172), kde na vrozenou srdeční vadu 18.4.1946 zemřel. Pohřben byl na hřbitově v Bystřici pod Hostýnem 20.4.1946 Mons. Vladimírem Worlem, arciknězem, děkanem a farářem v Bystřici pod Hostýnem.

Narodil se 10.4.1910 v Hulíně a pocházel z rodiny drobného zemědělce. V Hulíně jej kněz P. Jadrníček získal pro skauting a Vojtěch Rygal hrával také fotbal za hulínský Fotbalový klub skautů. v letech 1921 - 1927 studoval na Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži, poslední dva roky gymnázia pak absolvoval na Státním reálném gymnáziu v Kroměříži, kde v červnu 1929 odmaturoval. Poté se rozhodl pro bohosloví. První tři ročníky studoval na fakultě v Olomouci a další dva roky pak absolvoval na bohosloveckém učilišti v Brně. Duchovně jej v semináři formoval především P. Antonín Šuránek. Na kněze byl vysvěcen 5.7.1934 olomouckým arcibiskupem Leopoldem Prečanem.

Jako novokněz nastoupil na místo kooperátora do Pavlovic u Přerova. Po půlroční vojenské službě, kterou absolvoval v Praze a v Brně, stal se 27.2.1935 - 9.1.1942 kooperátorem v Bystřici pod Hostýnem. Dne 10.1.1942 byl jmenován kaplanem v Bystřici pod Hostýnem, kde působil do 6.4.1943, kooperátorem Náklo u Litovle 7.4.1943 - 14.3.1946, od 15.3.1946 katecheta na obecné a měšťanské škole v Holešově. V krátké době si získal velkou oblibu mezi mladými lidmi. Projevoval se jako aktivní sportovec (hrával především kopanou, házenou, stolní tenis, pěstoval i další sporty), angažoval se ve skautském hnutí a místní jednotě Orla, byl aktivním dopisovatelm katolického tisku. Po únorovém převratu mu bylo zakázáno vyučovat ve školách a vystupovat na veřejnosti se svými kritickými názory na komunistický režim.

V březnu 1948, znechucen politickým vývojem v zemi a perzekucí Orlů, se rozhodl pro odchod za hranice. V této věci se spojil s několika bývalými československými vojáky ze Západu z Holešovska a Kroměřížska, kteří chtěli se svými blízkými také do emigrace.

P. Vojtěch Rygal odešel z Holešova 23.3.1948, aniž by koho informoval o svých záměrech. S dalšími členy skupiny se sešel až v Aši na Velký pátek 26.3.1948. Dne 27.3.1948, na Bílou sobotu, půlhodinu po půlnoci, se pokusila skupina devíti mužů a čtyř žen, vedená důstojníkem Karlem Bednaříkem, letcem československé Západní armády, přejít hranice do Německa v prostoru Aš - Selb. V momentě, kdy se nacházeli asi 400 m od hraničních kamenů, byli zastiženi hlídkou SNB Aš a strhla se honička s přestřelkou. Někdo ze skupiny totiž nešťastnou náhodou zakopl o dráty na stahování závor u železniční trati. V tichu noci tento hluk upozornil pohraniční hlídky. Na výzvu hlídky zůstaly tři osoby stát, ostatní začaly prchat. Zadrženi byli právě Karel Bednařík a jeho žena, které krátce před odchodem P. Vojtěch Rygal tajně beze svědků v holešovském kostele oddal, dále pak Jaroslav Kratochvíl. Ostatním se podařilo uprchnout. Na zemi zůstal ležet jeden zastřelený muž - P. Vojtěch Rygal, první kněžská oběť po nástupu komunistů k moci v únoru 1948. Podle úředního záznamu SNB v Aši, byl zastřelen 27.3.1948 v 0:30 hodin na louce u pily Lauer a Weigel. Část zatčených uprchlíků byla bezmocnými svědky toho, jak pohraničníci bestiálně kopali do umírajícího, ještě se hýbajícího těla kněze.

Pohřeb P. Vojtěcha Rygala se uskutečnil po převozu jeho ostatků do rodného Hulína 2.4.1948, kde byl uložen do rodinné hrobky. Přes sledování StB se posledního rozloučení s ním zúčastnilo velké množství věřících a duchovních a jeho pohřeb byl vnímán jako politický protest proti komunistickému režimu.

Narozen Valašské Klobouky 22.1.1911, kněžské svěcení Olomouc 5.7.1935, kooperátor Vsetín 1.8.1935 - 22.10.1935, kooperátor Bystřice pod Hostýnem 23.10.1935 - 7.4.1936, kooperátor Těšetice 8.4.1936 - 31.8.1936, katecheta Uherské Hradiště 1.9.1936 - 14.2.1941, katecheta Valašské Klobouky 15.2.1941 - 31.12.1950, kooperátor Valašské Klobouky 1.1.1951 - 31.12.1953, administrátor Valašské Klobouky 1.1.1954 - 31.5.1981, místoděkan děkanátu Valašské Klobouky 1.1.1954 - 21.8.1959, pověřen vedením děkanátu Valašské Klobouky 22.8.1959 - 31.12.1962, děkan děkanátu Valašské Klobouky 1.1.1963 - 31.5.1981. Od 1.6.1981 odešel ze zdravotních důvodů do důchodu, ale zůstal bydlet na faře ve Valašských Kloboukách. Zemřel ve Valašských Kloboukách 22.11.1981, pohřbený byl v rodinném hrobě na hřbitově va Valašských Kloboukách. Od r.1940 měl právo nosit synodálky, od r.1948 byl titulárním konsistorním auditorem, v r.1963 byl jmenován arcibiskupským radou, od r.1973 byl titulárním farářem a 20.12.1974 se stal čestným kanovníkem kolegiální kapituly u sv. Mořice v Kroměříži. 

Narozen Blazice 15.8.1892, vysvěcen Olomouc 5.7.1916, katecheta Ostarava-Zábřeh 1.8.1916 - 31.12.1920, katecheta Opava-Jaktař 1.1.1921 - 31.8.1931, katecheta Rožnov pod Radhoštěm 1.9.1931 - 26.9.1932, katecheta Bystřice pod Hostýnem 27.9.1932 - 31.8.1950, kooperátor Dřevohostice 1.9.1950 - 31.10.1950, kooperátor Holešov 1.11.1950 - 31.3.1958, od 1.4.1958 odešel do důchodu a bydlel v Bystřici pod Hostýnem na Leninově ulici č. 509, pověřen exkurendem - bez oficiálního jmenování Bílavsko 15.8.1958 - 31.1.1959, zemřel v nemocnici Kroměříž 22.1.1979, pohřben byl ve svém rodišti v Blazicích 26.1.1979. Pohřební obřady vykonal P. Vladimír Valenta, farář ve Strahovicích, pocházející ze Žákovic.

Od r. 1929 byl titulárním konsistorním auditorem, r. 1931 dostal právo nosit děkanský límec, v r. 1948 byl jmenován konsistorním radou a v r. 1966 arcibiskupským radou. 

Narozen Horní Moštěnice 7.6.1872, jáhenské svěcení Olomouc 30.3.1895, kněžské svěcení v olomoucké katedrále 5.7.1895, světitel olomoucký arcibiskup Theodor Kohn, kooperátor Hrabová červenec 1898 - 31.12.1903, administrátor Hrabová 1.1.1904 - 24.5.1904, kaplan Hrabová 25.5.1904 - 31.7.1906, kooperátor Brodek u Prostějova 1.8.1906 - 30.12.1908, farář Luká 31.12.1908 - 30.6.1914, farář Petřvald u Nového Jičína 1.7.1914 - 30.9.1923, od 1.10.1923 odchází do penze a stěhuje se do Vážan (farnost Polešovice) 1923 - 1930, v roce 1931 se stěhuje do Bystřice pod Hostýnem č.p. 706, kde žije až do své smrti, zemřel na zánět plic ve svém domku (č.p. 706) v Bystřici pod Hostýnem 28.12.1937, pohřben byl 31.12.1937 na hřbitově na Svatém Hostýně P. Josefem Stryhalem S.I., superiorem na Svatém Hostýně.

Narozen Ivančice (brněnská diecéze) 5.3.1898, kněžské svěcení Olomouc 5.7.1920, kooperátor Městečko Trnávka 1.8.1920 - 30.9.1923, kooperátor Vyškov-Dědice 1.10.1923 - 31.10.1923, katecheta Olomouc-Hodolany 1.11.1923 - 31.8.1924, katecheta Kostelec na Hané 1.9.1924 - 31.8.1931, katecheta Bystřice pod Hostýnem 1.9.1931 - 31.10.1931, zdravotní dovolená 1.11.1931 - 31.8.1932, katecheta Prostějov 1.9.1932 - 15.4.1942, katecheta Vyškov 16.4.1942 - 15.10.1952. Od 16.10.1952 odešel do důchodu a bydlel až do své smrti ve Vyškově v domku na ulici 9. května č. 11, zemřel ve Vyškově 26.3.1980, pohřben 1.4.1980 do rodinného hrobu na hřbitově ve Vyškově.

Narozen Pustá Polom 24.10.1902, kněžské svěcení Olomouc 5.7.1928, světitel olomoucký světící biskup Stanislav Zela, kooperátor Zlín 18.9.1928 - 14.10.1930, kooperátor Bystřice pod Hostýnem 15.10.1930 - 26.2.1935, II. kooperátor Ruda nad Moravou 27.2.1935 - 31.8.1935, kooperátor Prostějov - Povýšení svatého Kříže 1.9.1935 - 31.7.1937, administrátor Pustějov 1.8.1937 - 31.3.1938, farář Pustějov 1.4.1938 - 9.10.1941, provizor Rymice 10.10.1941 - 5.4.1943, 5.4.1943 zatčen opavským gestapem při oficiálně povolené návštěvě matky, vězeň koncetračního tábora Dachau 5.4.1943 - 29.5.1945, farář Pustějov 1.6.1945 - 28.2.1961, děkan bíloveckého děkanátu 1.6.1952 - 28.2.1961, administrátor Hlučín 1.3.1961 - 31.10.1970, děkan hlučínského děkanátu 1.1.1963 - 31.10.1970 administrátor Slavkov u Opavy 1.11.1970 - 12.12.1973. Zemřel ve Slavkově u Opavy 12.12.1973, pochován Pustá Polom 15.12.1973. Od r. 1947 měl právo nosit děkanský límec - limbo ornatus, v r.1962 jmenován arcibiskupským radou, v r.1973 titulárním farářem a čestným kanovníkem kroměřížským.

Narozen Vlkoš u Kyjova 23.9.1888, jáhenské svěcení Olomouc 23.3.19012, kněžské svěcení v olomoucké katedrále 5.7.1912, světitel olomoucký arcibiskup František Saleský kardinál Bauer, kooperátor Stěbořice červenec 1912 - 30.9.1928, výpomocný kooperátor Kateřinky 1.10.1928 - 30.6.1930, kooperátor Bystřice pod Hostýnem 1.7.1930 - říjen 1930, kooperátor Kravaře říjen 1930 - září 1931, kaplan Kravaře září 1931 - červenec 1936, farář Metylovice červenec 1936 - 31.5.1955, od 1.6.1955 odchází do důchodu, zemřel 12.12.1956, pohřben ve svém rodišti ve Vlkoši u Kyjova 15.12.1956.

Narozen Čelčice (farnost Klenovice na Hané) 2.2.1893, jáhenské svěcení Olomouc 3.5.1922, kněžské svěcení Olomouc 8.7.1922, kooperátor Vrahovice červenec 1922 - prosinec 1923, kooperátor Bystřice pod Hostýnem prosinec 1923 - prosinec 1928, kooperátor Velký Újezd prosinec 1928 - 29.3.1929, administrátor Velký Újezd 30.3.1929 - 3.9.1929, farář Velký Újezd 4.9.1929 - 15.6.1956, zemřel 15.6.1956, pohřben do rodinného hrobu na hřbitově v Čelčicích 18.6.1956.

Kněz rakouské arcidiecéze Salzburg. Narozen Salzburg (Rakousko) 1881, kněžské svěcení 1905, na území bystřické farnosti pobývá v letech 1919 až 1921.

Narozen Poličná u Valašského Meziříčí 1.10.1894, jáhenské svěcení Olomouc 16.3.1918, kněžské svěcení v olomoucké katedrále 5.7.1918, světitel olomoucký arcibiskup Lev kardinál Skrbenský, svobodný pán z Hříště. Od začátku kněžské služby měl plicní zdravotní problémy, kooperátor Spálov 5.7.1918 - 30.11.1918, kooperátor Bystřice pod Hostýnem 1.12.1918 - 14.10.1923, kooperátor Velký Ořechov 15.10.1923 - 28.2.1925, administrátor Komňa 1.3.1925 - 28.7.1925, kooperátor Fryšták od 29.7.1925, kooperátor Brumov do 14.4.1926, kooperátor Valašské Meziříčí 15.4.1926 - 22.12.1926, kooperátor Jedlí 23.12.1926 - 24.7.1928, kooperátor Brumov 25.7.1928 - 28.2.1930, administrátor Šubířov 1.3.1930 - 13.3.1930, kooperátor Starý Hrozenkov 14.3.1930 - 14.4.1930, kooperátor Hradisko od 15.4.1930, kooperátor Březolupy do 22.9.1931, kooperátor Štramberk 23.9.1931 - 3.12.1935, farář Veřovice 4.12.1935 - 15.6.1936, 15.6.1936 rezignoval na funkci faráře ve Veřovicích a odchází jako kaplan na zdravotní dovolenou k milosrdným bratřím do Vizovic, kooperátor Bohuslavice po dobu léčení do 30.7.1938, kooperátor Přemyslovice 1.8.1938 - 20.10.1938, kooperátor Zubří od 21.10.1938, kooperátor Velký Újezd do 3.5.1939, kooperátor Vizovice od 4.5.1939 a další léčení, kooperátor Velký Újezd do 10.11.1941, odchází do Trnové v pražské diecézi, kde 22.10.1942 zemřel, pohřben byl na hřbitově va Valašském Meziříčí.

Narozen v Kostelci na Hané 4.10.1886, jáhenské svěcení Olomouc 27.3.1909, kněžské svěcení v olomoucké katedrále 5.7.1909, světitel olomoucký arcibiskup František Saleský Bauer, kooperátor Brodek u Konice 1.8.1909 - 31.10.1910, kooperátor Podlesí (dříve Krumperky) 1.11.1910 - 15.4.1911, kooperátor Litovel 16.4.1911 - 31.7.1912, kooperátor Kujavy 1.8.1912 - 30.9.1912, kooperátor Strážnice - sv. Martin 1.10.1912 - 30.4.1915, provizor Velká nad Veličkou 1.5.1915 - 31.7.1918, kooperátor Bílovice 1.8.1918 - 30.9.1918, katecheta Bystřice pod Hostýnem 1.10.1918 - 31.8.1919, katecheta Strážnice 1.9.1919 - 30.9.1942, důchod 1.10.1942 - 31.5.1945, katecheta Strážnice 1.6.1945 - 30.4.1951, provizor Strážnice - Panna Maria 1.5.1951 - 31.7.1967, důchodce od 1.8.1967 bydlící ve Strážnici na Nové ulici č.608, zemřel v Kostelci na Hané 9.3.1983, pohřben do kněžského hrobu na hřbitově ve Strážnici 17.3.1983.

Narozen Valašské Meziříčí 25.3.1864, jáhenské svěcení Olomouc 26.3.1887, kněžské svěcení v olomoucké katedrále 5.7.1883, světitel olomoucký světící biskup Gustav hr. Belrupt-Tissac, kooperátor Újezd u Valašských Klobouk červenec 1887 - červenec 1890, kooperátor Loukov červenec 1890 - 27.10.1891, administrátor Zlámanka 28.10.1891 - 23.2.1892, kooperátor Krásensko 24.2.1892 - 15.5.1894, administrátor Krásensko 16.5.1894 - 25.9.1894, kooprátor Bánov 26.9.1894 - 27.3.1900, farář Loučka 28.3.1900 - 30.9.1907, farář Hvozdná 1.10.1907 - 21.9.1915, od 22.9.1915 odchází do důchodu a stěhuje se do Bystřice pod Hostýnem, kde bydlí téměř do své smrti, v roce 1928, po zhoršení zdravotního stavu se stěhuje do Chlebovic, kde 27.12.1928 zemřel na rakovinu žaludku, pohřben v Chlebovicích 29.12.1928 P. Filipem Pospíšilem, arciknězem v Příboře.

Narozen Čechovice (f. Mostkovice) 7.2.1892, jáhenské svěcení Olomouc 28.3.1914, kněžské svěcení Olomouc 5.7.1914, kooperátor Uherské Hradiště 1.8.1914 - 31.8.1915, kooperátor Bystřice pod Hostýnem 1.9.1915 - 30.11.1918, kooperátor Lešná 1.12.1918 - 30.11.1920, kooperátor Napajedla 1.12.1920 - listopad 1921, kaplan Napajedla listopad 1921 - 31.1.1924, kooperátor Pozlovice 1.2.1924 - 10.2.1924, administrátor Pozlovice 11.2.1924 - 26.8.1924, kooperátor Napajedla 27.8.1924 - 23.9.1924, katecheta Uherský Ostroh 24.9.1924 - 30.11.1951, kooperátor Uherský Ostroh 1.12.1951 - 22.1.1952, provizor Domanín 23.1.1952 - 30.9.1967, exkurendo provizor Moravský Písek 23.1.1952 - 30.4.1952, od 1.10.1961 odešel arcibiskupský rada a provizor v Domaníně na odpočinek, zemřel v kněžském domově na Moravci 14.10.1971, pohřben na Moravci 19.10.1971.

Narozen Horní Nětčice (f. Soběchleby) 6.6.1883, jáhenské svěcení Olomouc 16.3.1907, kněžské svěcení v olomoucké katedrále 5.7.1907, světitel olomoucký arcibiskup František Saleský Bauer, kooperátor Holice červenec 1907 - červenec 1911, kooperátor Bystřice pod Hostýnem červenec 1911 - srpen 1915, během I. světové války působil jako divizní farář 9. pluku jizdní divize v ruském Polsku, v Jižní Bukovině, na Piavě, v Itálii a v Albánii srpen 1915 - 1919, kooperátor Hněvotín 1919 - 3.3.1920, provizor Jestřábí (německým názvem Habicht - dnes zaniklá obec ve vojenském prostoru Libavá v olomouckém kraji) 4.3.1920 - 6.4.1920, administrátor Jestřábí 7.4.1920 - 7.7.1920, farář Jestřábí 8.7.1920 - 21.6.1934, farář Velký Týnec 22.6.1934 - 25.4.1939, zemřel 25.4.1939, pohřben na hřbitově ve Velkém Týnci.

Kněz brněnské diecéze. Narozen Bystřice pod Hostýnem 30.1.1865, kněžské svěcení v Brně 27.7.1890, působil v brněnské diecézi, od roku 1908 žije jako penzista v Bystřici pod Hostýnem, kde s jurisdikcí vypomáhá až do své smrti, zemřel v Bystřici pod Hostýnem č.p. 398 na kornatění tepen 17.11.1944, pohřben byl do rodiného hrobu na hřbitově v Bystřici pod Hostýnem 20.11.1944 P. Vladimírem Worlem, arciknězem, děkanem holešovským a farářem v Bystřici pod Hostýnem.

Narozen Dřevohostice 17.1.1843, jáhenské svěcení Olomouc 16.3.1867, kněžské svěcení v olomoucké katedrále 5.7.1867, světitel olomoucký arcibiskup Friedrich Egon lantkrabě Furstenberg, kooperátor Kostelec u Holešova 29.10.1867 - 29.7.1868, kooperátor Mysločovice 30.7.1868 - květen 1871, kaplan Malenovice květen 1871 - 31.8.1884, administrátor Malenovice 1.9.1884 - 25.11.1884, administrátor Pohořelice 26.11.1884 - 24.2.1885, farář Pohořelice 25.2.1885 - 30.6.1908, od 1.7.1908 odchází do důchodu a stěhuje se do Bystřice pod Hostýnem č.p. 377, kde žije až do své smrti, zemřel doma v Bystřici pod Hostýnem náhle na stáří 14.9.1920, pohřben byl na hřbitově v Bystřici pod Hostýnem 16.9.1920 P. Janem Hiklem, arciknězem, děkanem a farářem v Holešově.

Narozen Mysločovice 5.8.1843, jáhenské svěcení Olomouc 29.3.1873, kněžské svěcení v olomoucké katedrále 5.7.1873, světitel olomoucký arcibiskup Friedrich Egon lantkarbě Furstenberg, kooperátor Vyšehorky červenec 1873 - duben 1874, kooperátor Zvole duben 1874 - prosinec 1878, spirituál a duchovní správce v trestnici pro muže na Mírově leden 1879 - 28.2.1893, farář Loukov 1.3.1892 - 3.5.1907, od 4.5.1907 odchází do důchodu a stěhuje se do Bystřice pod Hostýnem, kde žije jako emeritní farář až do své smrti, zemřel 17.10.1913 v Bystřici pod Hostýnem, Nádražní ulice 508, na zápal plic, pohřben na hřbitově v Bystřici pod Hostýnem 19.10.1913 holešovským děkanem a farářem P. Janem Hiklem.

Narozen Komárovice (farnost Kelč) 12.3.1832, jáhenské svěcení 16.2.1856, kněžské svěcení Olomouc 6.7.1856, světitel olomoucký arcibiskup Friedrich Egon lantkrabě Furstenberg, kooperátor Opava u Panny Marie červenec 1856 - 9.8.1858, kooperátor Vizovice 10.8.1858 - listopad 1860, ve farnosti Mohelnice působil jako II. spirituál na Mírově listopad 1860 - 30.5.1865, farář Rusava 31.5.1865 - 28.4.1874, farář Zlámanka 29.4.1874 - 27.10.1891, farář Mistřín 28.10.1891 - 30.6.1907. Jako emeritní farář odešel 1.7.1907 na odpočinek do Bystřice pod Hostýnem, kde bydlel až do své smrti 17.2.1911 v domě č.p.486. Pohřben byl na hřbitově v Bystřici pod Hostýnem 19.2.1911 holešovským farářem a děkanem P. Janem Hiklem.

Narozen Kroměříž 9.2.1880, jáhenské svěcení Olomouc 15.3.1902, kněžské svěcení v olomoucké katedrále 5.7.1902, světitel olomoucký arcibiskup Theodor Kohn, kooperátor Neplachovice červenec 1902 - březen 1906, kooperátor Bystřice pod Hostýnem březen 1906 - červenec 1911, kooperátor Holice (Olomouc-Holice) červenec 1911 - 27.2.1912, farář Neplachovice 28.2.1912 - 6.9.1953, zemřel náhle na infarkt na faře v Neplachovicích 6.9.1953, pohřbil ho P. František Jemelka, prelát z Olomouce 9.9.1953 v Neplachovicích.

Narozen Roštín 11.5.1874, jáhenské svěcení Olomouc 18.3.1899, kněžské svěcení v olomoucké katedrále 5.7.1899, světitel olomoucký arcibiskup Theodor Kohn, kooperátor Měrotín červenec 1899 - 29.3.1904 /8.11.1903 jmenován osobník kaplanem/, katecheta Bystřice pod Hostýnem 30.3.1904 - 31.8.1932, katecheta v důchodu bydlící v Bystřici pod Hostýnem 1.9.1932 - 6.11.1944, zemřel na tetanus ve svém domku (č.p. 620) v Bystřici pod Hostýnem 6.11.1944, pohřben 9.11.1944 na hřbitově v Bystřici pod Hostýnem Mons. Vladimírem Worlem, arciknězem holešovským a farářem v Bystřici pod Hostýnem.

Narozen Senička u Litovle 19.4.1873, jáhenské svěcení Olomouc 21.3.1896, kněžské svěcení v olomoucké katedrále 5.7.1896, světitel olomoucký arcibiskup Theodor Kohn, kooperátor Litenčice srpen 1897 - 19.12.1898, II. kooperátor Klimkovice 20.12.1898 - leden 1903, katecheta Bystřice pod Hostýnem leden 1903 - 30.3.1904, kdy odešel z kněžství. V letech 1895 - 1896 byl předsedou olomoucké Literární jednoty bohoslovecké. Patřil k bojovným stoupencům Katolické moderny. Nakonec odešel z kněžství a vystoupil z cíkve, oženil se měl tři děti. Stal se českým a československým novinářem a politikem. Stal se členem Moravské strany pokrokové, později přestoupil k národním sociálům, byl meziválečný poslanec Revolučního národního shromáždění za Československou stranu socialistickou. Publikoval politické a proticírkení spisy. Po roce 1918 zastával funkci místopředsedy Pozemkového úřadu. Zemřel 28.3.1949 v Praze.

Narozen Bernartice nad Odrou 4.3.1835, jáhenské svěcení Olomouc 19.3.1859, kněžské svěcení v olomoucké katedrále 17.7.1859, světitel olomoucký arcibiskup Friedrich Egon lantkrabě Furstenberg, kooperátor Velehrad srpen 1859 - srpen 1860, kooperátor Drahany září 1860 - duben 1861, kooperátor Štramberk květen 1861 - říjen 1861, kooperátor Zlín říjen 1861 - květen 1863, kooperátor Zábřeh na Moravě červen 1863 - srpen 1864, kooperátor Ptení září 1864 - červen 1865, kooperátor Bohuňovice červenec 1865 - srpen 1866, kooperátor Vracov srpen 1866 - srpen 1868, kooperátor Fryšták září 1868 - 17.10.1871, kurát Hlinsko 18.10.1871 - 11.7.1882, farář Bánov 12.7.1882 - 31.5.1902, v červnu 1902 odchází do důchodu a stěhuje se do Bystřice pod Hostýnem, kde s jurisdikcí vypomáhá, v roce 1904 se vrací bydlet do farnosti Bánov jako emeritní farář, kde žije až do své smrti, zemřel v Bánově 22.4.1909 na sešlost stářím, pohřben byl 24.4.1909 na hřbitově v Bánově arciknězem holešovským a děkanem uherskobrodským P. Augustinem Jeřábkem, farářem v Nezdenicích.

Narozen Mrlínek (farnost Loukov) 11.2.1841, jáhenské svěcení Olomouc 16.3.1867, kněžské svěcení v olomoucké katedrále 5.7.1867, světitel olomoucký arcibiskup Friedrich Egon lantkrabě Furstenberg, kooperátor Vlachovice červenec 1867 - květen 1871, kooperátor Želechovice nad Dřevnicí červen 1871 - květen 1872, kooperátor Holešov červen 1872 - červen 1873, administrátor in spiritualibus Starý Jičín červen 1873 - 14.5.1878, administrátor Všemina listopad 1878 - 28.1.1879, lokální kaplan Všemina 29.1.1879 - 10.9.1889, farář Loučka u Valašského Meziříčí 11.9.1889 - listopad 1899, v prosinci roku 1899 odchází do penze a stěhuje se do Bystřice pod Hostýnem, kde žije až do smrti a vypomáhá s jurisdikcí, zemřel v Bystřici pod Hostýnem č.p. 474 na vleklou talovitost krve - sepsi 5.10.1905, pohřben na hřbitově v Bystřici pod Hostýnem 7.10.1905 P. Karlem Bilčíkem, kanovníkem v Kroměříži.

Narozen Frýdlant 6.11.1873, jáhenské svěcení Olomouc 3.4.1897, kněžské svěcení v olomoucké katedrále 5.7.1897, světitel olomoucký arcibiskup Theodor Kohn, kooperátor Bystřice pod Hostýnem 1897 - 1903, spirituál sester sv. Voršily v Přestavlkách 1903 - 5.7.1904, bydlí a vypomáhá ve svém rodišti Frýdlantě 6.7.1904 - 11.4.1905, vypomáhá jako kněz důchodce ve farnosti Klimkovice 12.4.1905 - 1906, bydlí a vypomáhá ve svém rodišti Frýdlantě 1907 - 4.1.1908, zemřel ve Frýdlantě 4.1.1908.

Narozen Šešůvka 25.5.1821, jáhenské svěcení Olomouc 2.8.1844, kněžské svěcení v olomoucké katedrále 4.8.1844, světitel olomoucký arcibiskup Maxmilián Josef sv.p. Sommerau-Beckh, kooperátor Razová u Bruntálu srpen 1844 - červen 1845, kooperátor Melč červen 1845 - leden 1856, kooperátor expozita ve filiálním kostele Vranovice únor 1856 - 11.3.1862, lokální kaplan Horní Újezd u Všechovic 12.3.1862 - listopad 1880, farář Horní Újezd u Všechovic prosinec 1880 - srpen 1890, v září 1890 odchází do penze a stěhuje se do Bystřice pod Hostánem, kde žije do své smrti a vypomáhá s jurisdikcí, zemřel náhle na mrtvici 8.6.1898 v Bystřici pod Hostýnem č.p. 7, pohřben na hřbitově v Bystřici pod Hostýnem 10.6.1898 P. Eduardem Wolffem, děkanem a farářem v Holešově.

Narozen Smržice 22.5.1863, jáhenské svěcení 26.3.1887, kněžské svěcení v olomoucké katedrále 5.7.1887, světitel olomoucký světící biskup Gustav hr. Belrupt-Tissac, kooperátor Kozlovice 5.7.1887 - 1890, kooperátor Bystřice pod Hostýnem 5.8.1898 - 10.4.1906, administrátor Bystřice pod Hostýnem 11.4.1906 - 29.5.1906, administrátor Borotín 30.5.1906 - 21.8.1906, farář Borotín 22.8.1906 - 26.4.1921, farář Jevíčko 27.4.1921 - 19.8.1932, zemřel Jevíčko 19.8.1932, pohřben Smiřice, ve svém rodišti.

Narozen Štítná nad Vláří 12.4.1856, jáhenské svěcení Olomouc 21.3.1885, kněžské svěcení v olomouckém kostele sv. Michala 29.6.1885, světitel olomoucký světící biskup Gustav hr. Belrupt-Tissac, kooperátor Hutisko červenec 1885 - říjen 1885, kooperátor Valašské Meziříčí listopad 1885 - duben 1886, kooperátor Rožnov pod Radhoštěm duben 1886 - červenec 1886, kooperátor Bystřice pod Hostýnem červenec 1886 - 19.10.1886, administrátor Rudice 20.10.1886 - leden 1887, kooperátor Vracov únor 1887 - únor 1889, kooperátor Vizovice březen 1889 - únor 1890, administrátor Roubanina listopad 1891 - 15.3.1892, farář Roubanina 16.3.1892 - 28.8.1906, farář Cetechovice 29.8.1906 - 1.3.1920, důchodce bydlící ve Valašském Meziříčí 2.3.1920 - 19.2.1921, zemřel ve Valašském Meziříčí 19.2.1921, pohřben ve svém rodišti do kněžského hrobu ve Štítné nad Vláří.

Narozen Valašské Meziříčí 25.11.1857, jáhenské svěcení Olomouc 16.3.1883, kněžské svěcení v olomoucké katedrále 5.7.1883, světitel olomoucký světící biskup Gustav hr. Belrupt-Tissac, kooperátor Valašská Bystřice 5.7.1883 - 6.5.1884, kooprátor Bystřice pod Hostýnem 7.5.1884 - 5.9.1893, farář Jasenná 6.9.1893 - 7.2.1899, farář Bratřejov 8.2.1899 - 13.7.1932, zemřel Bratřejov 13.7.1932, pohřben na hřbitově v Bratřejově.

Narozen Bojanovice (farnost Zlobice) 13.9.1854, jáhenské svěcení Olomouc 2.4.1882, kněžské svěcení v olomoucké katedrále 5.7.1882, světitel kardinál a olomoucký arcibiskup Friedrich Egon lantkrabě Furstenberg, kooperátor Bystřice pod Hostýnem 5.7.1882 - 17.2.1886, kooperátor Vracov 18.2.1886 - 16.2.1887, kooperátor Krásensko 17.2.1887 - 31.5.1887, administrátor Rozstání 1.6.1887 - 15.6.1887, kooperátor Krásensko 16.6.1887 - 16.7.1888, kooperátor Dřevohostice 17.7.1888 - 20.4.1889, administrátor Rešov 21.4.1898 - 13.9.1898, farář Rešov 14.9.1898 - 29.11.1898, farář Dřevohostice 30.11.1898 - 14.1.1908, od 15.1.1908 důchodce žijící v Dřevohosticích do 26.3.1913, zemřel v Dřevohosticích na selhání srdce 26.3.1913, pohřben v Dřevohosticích 28.3.1913 P. Janem Hiklem, holešovským děkanem a farářem. 

Narozen Obědkovice u Kojetína 14.3.1854, jáhenské svěcení Olomouc 29.3.1879, kněžské svěcení v olomoucké katedrále 5.7.1879, olomoucký arcibiskup Friedrich Egon lantkarbě Furstenberg, kooperátor Kašava červenec 1879 - 30.8.1880, administrátor Kašava 31.8.1880 - 28.1.1881, kooperátor Kašava 29.1.1881 - 22.3.1881, II.kooperátor Bystřice pod Hostýnem 23.3.1881 - 13.9.1881, kooperátor Fryšták 14.9.1881 - 26.5.1882, administrátor Fryšták 27.5.1882 - 5.9.1882, koperátor Fryšták 6.9.1882 - leden 1884, fundační kaplan Štípa leden 1884 - 27.9.1887, farář Dobešov 28.9.1887 - 31.7.1927, důchodce bydlící v Dobešově 1.8.1927 - 4.3.1929, zemřel v Dobešově jako emeritní farář 4.3.1929, pohřben na hřbitově v Dobešově.

Narodil se 8.3.1841 ve Starém Jičíně, ale dětství prožil v Žeranovicích, protože se jeho otec František stal správcem velkostatku Žeranovice. Na kněze byl vysvěcen v olomoucké katedrále 10.7.1864, světitel olomoucký arcibiskup Friedrich Egon lantkrabě Furstenberg. Primici sloužil v Žeranovicích. Po primici nastupuje jako kooperátor do Loukova v srpnu 1864 - 25.5.1865, administrátor Kurovice 25.5.1865 - 16.12.1865, kooperátor Loukov 16.12.1865 - 20.6.1867, kooperátor Starý Jičín 20.6.1867 - 1.11.1872, administrátor Starý Jičín 1.11.1872 - 13.5.1873, lokální kaplan Žeranovice 14.5.1873 - 25.10.1878, farář Štípa u Zlína 25.10.1878 - 13.9.1881, farář Bystřice pod Hostýnem 14.9.1881 - 1.3.1906, od 30.11.1898 jmenován místoděkanem holešovského děkanátu, farář a místoděkan ve výslužbě na odpočinku v Bystřici pod Hostýnem 1.3.1906 - 6.10.1915. Zemřel sešlostí věkem v domě č.167 Bystřici pod Hostýnem 6.10.1915, pohřben v Bystřici pod Hostýnem na hřbitově do kněžské hrobky 9.10.1915. Pohřební obřady vykonal kroměřížský probošt Dr. Antonín Cyril Stojan.  

Narozen Frenštát pod Radhoštěm 6.1.1811, jáhenské svěcení Olomouc 26.7.1836, kněžské svěcení v Olomouci v kostele sv. Anny (vedle olomoucké katedrály) 30.7.1836, světitel olomoucký arcibiskup Ferdinand Maria hr. Chotek, kooperátor Osvětimany srpen 1836 - únor 1838, kooperátor Kralice na Hané únor 1836 - říjen 1847, fundační kaplan Štípa u Zína listopad 1847 - červen 1849, lokální kaplan Žeranovice červenec 1849 - 31.8.1858, farář Kašava 1.9.1858 - 27.6.1865, farář Slušovice 28.6.1865 - 28.1.1873, farář Fryšták 29.1.1873 - únor 1879, od března 1879 odchází do penze a stěhuje se do Bystřice pod Hostýnem, kde žije až do své smrti, zemřel v Bystřici pod Hostýnem č.p. 321 na rozedmu plic 19.5.1881, jeho tělo převezeno do rodiště do Frenštátu pod Radhoštěm a tam 23.5.1881 pohřbeno P. Antonínem Dolákem, farářem ve Frenštátě pod Radhoštěm.

Narozen Fryšták 8.10.1849, kněžské svěcení v olomoucké katedrále 5.7.1873, světitel olomoucký arcibiskup Friedrich Egon lantkarbě Furstenberg, kooperátor Hutisko srpen 1873 - 18.8.1874, administrátor Hutisko 19.8.1874 - 19.1.1875, kooperátor Hutisko 20.1.1875 - leden 1876, kooperátor Bohuslavice u Konice únor 1876 - 18.1.1878, kooperátor Bystřice pod Hostýnem 19.1.1878 - 12.5.1881, administrátor Bystřice pod Hostýnem 13.5.1881 - 20.10.1882, kooperátor Loukov 21.10.1882 - 6.11.1882, administrátor Loukov 7.11.1882 - 6.3.1883, kooperátor Bystřice pod Hostýnem 7.3.1883 - 2.9.1883, kurát Bartultovice 3.9.1883 - 2.7.1889, farář Choryně 3.7.1889 - 31.3.1909, důchodce od 1.4.1909, zemřel ve Štípě u Zlína jako emeritní farář 27.8.1913, kde je i na místním hřbitově pohřben do kněžského hrobu.

Kněz brněnské diecéze. Narozen Velké Pavlovice 26.2.1833, kněžské svěcení v Brně 1871, působil v brněnské diecézi, ze zdravotních důvodů od roku 1875 žije jako penzista v Bystřici pod Hostýnem, kde s jurisdikcí vypomáhá až do své smrti, zemřel v Bystřici pod Hostýnem č.p. 7 na ochrnutí srdce 23.5.1897, pohřben byl na hřbitově v Bystřici pod Hostýnem 25.5. 1897 holešovským děkanem a farářem P. Eduardem Wolffem.

Narozen Sušice (farnost Pavlovice u Přerova) 3.4.1846, jáhenské svěcení 31.3.1871, kněžské svěcení v olomoucké katedrále 5.7.1871, světitel olomoucký arcibiskup Friedrich Egon lantkrabě Furstenberg, kooperátor Prusinovice červenec 1871 - 14.2.1872, kooperátor Bystřice pod Hostýnem 15.2.1872 - 10.1.1878, kooperátor Hnojice 14.3.1879 - 16.3.1882, administrátor Hnojice 17.3.1882 - 8.7.1884, farář Bernartice nad Odrou 9.7.1884 - 21.5.1915, zemřel 21.5.1915, pohřben na hřbitově v Bernarticích nad Odrou.

Narozen Tupesy (farnost Boršice u Buchlovic) 28.11.1830, kněžské svěcení v olomoucké katedrále 11.7.1858, světitel olomoucký arcibiskup Friedrich Egon lantkarbě Furstenberg, kooperátor Jevíčko srpen 1858 - duben 1861, kooperátor Fryšták květen 1861 - říjen 1864, kooperátor Starý Jičín listopad 1864 - 20.6.1867, kooperátor Loukov 21.6.1867 - 28.11.1868, kooperátor Spytihněv 29.11.1868 - březen 1870, administrátor Spytihněv březen 1870 - prosinec 1870, v lednu 1871 ze zdravotních důvodů odchází do důchodu a kupuje si domek v Bystřici pod Hostýnem č.122, kde bydlí do své smrti, zemřel na souchoty v Bystřici pod Hostýnem 30.1.1875, pohřben 1.2.1875 v Bystřici pod Hostýnem holešovským děkanem a farářem P. Rudolfem Kašparem.

Narozen Prostějov 23.7.1809, jáhenské svěcení Olomouc 22.7.1835, kněžské svěcení Olomouc 26.7.1835, kooperátor Bílavsko srpen 1835 - listopad 1839, kooperátor Dřevohostice listopad 1839 - červen 1855, lokální kaplan Hlinsko červen 1855 - duben 1871, v dubnu 1871 odchází do důchodu a nejprve bydlí jako penzista v Bystřici pod Hostýnem do roku 1872, pak se stěhuje do svého rodiště Prostějova, zemřel v Prostějově raněn mrtvicí 20.4.1873, pohřben na hřbitově u kostela sv. Petra a Pavla v Prostějově 22.4.1873 prostějovským farářem P. Josefem Novákem.

Narozen Cholina 4.6.1845, jáhenské svěcení 8.4.1870, kněžské svěcení v olomoucké katedrále 25.7.1870, světitel olomoucký arcibiskup Friedrich Egon lantkrabě Furstenberg, kooperátor Bystřice pod Hostýnem červenec 1870 - únor 1872, kooperátor u sv. Michala v Olomouci a zároveň katecheta na dívčí škole sester Voršilek v Olomouci 1872 - 1878, profesor náboženství na gymnáziu v Přerově 1878 - 1880, kosistorní rada brněnského biskupství a profesor náboženství na c.k. ženském ústavě ku vzdělání učitelek v Brně 1880 - 13.10.1900, zemřel ve svém bytě na Františkově třídě č.p. 4 v Brně 13.10.1900 na krvácení do žaludku, pohřben v Brně 15.10.1900 P. Janem Vojtěchem, brněnským kanovníkem.

Narozen Smolkov (farnost Hrabyně) 22.7.1840, jáhenské svěcení Olomouc 23.2.1866, kněžské svěcení v olomoucké katedrále 5.7.1866, světitel olomoucký arcibiskup Friedrich Egon lantkrabě Furstenberg, kooperátor Valašské Meziříčí srpen 1866 - květen 1869, kooperátor Bystřice pod Hostýnem květen 1869 - září 1870, kooperátor Štablovice září 1871 - 1874, v roce 1874 odchází ze zdravotních důvodů do důchodu, kněz diecéze bydlící ve farnosti Skřípov 1874 - 1877, kněz diecéze s jurisdikcí bydlící ve farnosti Skřípov 1878 - 1879, kněz diecéze bydlící ve farnosti Hrabyně 1879 - 1881, kněz diecéze s jurisdikcí bydlící ve farnosti Hrabyně 1881 - 1891, zemřel Hrabyně č.p. 16 na srdeční vadu 27.12.1891, pohřben Hrabyně 30.12.1891 P. Theodorem Stodůlkou, děkanem děkanátu Hradec nad Moravicí a farářem v Březové u Opavy.

Narodil se ve Věrovany (farnost Dub nad Moravou) 9.4.1813, kněžské svěcení v olomoucké katedrále 4.8.1839, světitel olomoucký arcibiskup Maxmilián Josef sv.p. Sommerau-Beckh, kooperátor Šumice srpen 1839 - březen 1840, kooperátor Halenkov duben 1840 - srpen 1845, kooperátor Zlín září 1845 - 31.3.1857, administrátor Zlín 1.4.1857 - 30.6.1857, farář Zlín 1.7.1857 - 30.9.1863, od 1.10.1863 se jako penzista stěhuje do Bystřice pod Hostýnem, kde s jurisdikcí vypomáhá, zemřel na otravu krve 17.10.1866 v Bystřici pod Hostýnem č.p. 25, pohřben v Bystřici pod Hostýnem 19.10.1866 P. Bernardem Regerem, bystřickým farářem a místoděkanem holešovským.

Narozen Moravičany 5.3.1785, kněžské svěcení v olomoucké katedrále 28.8.1808, světitel olomoucký světící biskup Alois Josef hr. Krakowský z Kolowrat, svobodný pán z Újezda, kooperátor Velké Opatovice září 1808 - červenec 1812, kooperátor Šternberk srpen 1812 - červen 1817, lokální kaplan Pozděchov červenec 1817 - červen 1823, lokální kaplan Horní Studénky červenec 1823 - červenec 1837, lokální kaplan Horní Újezd u Všechovic srpen 1837 - květen 1856, administrátor Horní Újezd u Všechovic červen 1856 - únor 1857, odchází do důchodu a stěhuje se do Bystřice pod Hostýnem, kde s jurisdikcí vypomáhá únor 1857 - 1.12.1861, zemřel v Bystřici pod Hostýnem (č.p. 48) 1.12.1861 na růži (infekční onemocnění kůže), pohřben v Bystřici pod Hostýnem 4.12.1861 P. Bernardem Regerem, místoděkanem a farářem v Bystřici pod Hostýnem.

Narozen Hranice na Moravě 17.1.1784, kněžské svěcení v Olomouci v kostele sv. Michala 13.8.1809, světitel olomoucký světící biskup Alois Josef hr. Krakowský z Kolowrat, svobodný pán z Újezda, kooperátor Boskovice srpen 1809 - srpen 1811, kooperátor Drahotuše září 1811 - září 1812, kaplan Drahotuše září 1812 - září 1813, administrátor Drahotuše září 1813 - listopad 1818, farář Drahotuše prosinec 1818 - červen 1833, kaplan Lipník nad Bečvou červenec 1833 - 24.8.1833, farář a děkan Lipník nad Bečvou 25.8.1833 - říjen 1856. Místoděkan lipnický 1821 - 1824, děkan lipnický 1824 - 1856, administrátor arcikněžství 1853 - 1854, arcikněz 1854 - 1856. V roce 1848 byl jmenován čestným kanovníkem mikulovským (brněnská diecéze). V říjnu 1856 požádal o penzi a stěhuje se ke svému příteli P. Bernardu Regerovi do Bystřice pod Hostýnem, kde byl drahotušský rodák farářem. Zde žil ve svém soukromém domě a vypomáhal s jurisdikcí v bystřické farnosti. V roce 1859 oslavil v bystřickém kostele padesátileté kněžské jubileum. Roku 1861 svůj dům v Bystřici pod Hostýnem prodal a vrátil se zpět do Lipníku nad Bečvou, kde bydlel dva roky v kaplance u kaple sv. Josefa, a když se jeho hospodyně provdala za lipnického měšťana, odstěhoval se do jejich domu. Zemřel na zánět mozku v Lipníku nad Bečvou (č.p. 17) 12.4.1869. Pohřben byl v Lipníku nad Bečvou 15.4.1869 P. Klementem Černochem, arciknězem a farářem ve Velkém Týnci.

Narodil se 24.1.1826 ve Vídni. Pocházel z francouzské šlechtické rodiny, jehož prarodiče za francouzské revoluce opustili Francii a emigrovali do Vídně. Studoval v Kroměříži, Mikulově a v Olomouci. Na kněze byl vysvěcen v Olomouci 2.7.1849, světitel olomoucký světící biskup Rudolf sv.p. von Thyssebaert. Po vysvěcení působí jako kooperátor v Olomouci u sv. Michala červenec 1849 - listopad 1851, kooperátor v Bystřici pod Hostýnem listopad 1851 - srpen 1852. Pak se stává farářen v rakouském Zeilernu září 1852 - květen 1856 a farářem v Kojetíně květen 1856 -  19.7.1881. V r. 1881 byl jmenován čestným občanem města Kojetína, protože se hluboce zapsal do paměti kojetínských farníků jako všemi milovaný, obětavý a dobrotivý kněz. Po pětadvacetiletém působení odchází z Kojetína v r. 1881, když byl jmenovám sídelním kanovníkem olomoucké kapituly a v r. 1882 prelátem u sv. Anny v Olomouci.

V Olomouci byl kanovník hrabě d´Orsay známý jako mecenáš a podporovatel kulturního života. V r. 1883 byl spoluzakladatelem a prvním předsedou Vlasteneckého musejního spolku, kterému zapůjčil tři sály ve své olomoucké rezidenci. Byl znám jako mecenáš Veřejné knihovny Národní jednoty, pěveckého hudebního spolku Žerotín, Matice národního domu a Matice školské. Zemřel v Olomouci 30.6.1894. Pohřeb si přál prostý, ale důstojný svému stavu. Vlastenecký spolek musejní v Olomouci vydal k jeho úmrtí zvláštní smuteční oznámení končící slovy: "Jeho památka z našich srdcí nevymizí."

Narozen v Úsově 15.5.1823, jáhenské svěcení Olomouc 21.6.1848, kněžské svěcení v olomoucké katedrále 25.6.1848, světitel olomoucký arcibiskup Maxmilián Josef sv.p. Sommerau-Beckh. Jako novokněz nastoupil do Bystřice pod Hostýnem, kde žil až do své smrti.

Kooprátor Bystřice pod Hostýnem srpen 1848 - 20.11.1868, administrátor Bystřice pod Hostýnem  21.11.1868 - 30.6.1869, farář Bystřice pod Hostýnem 1.7.1869 - 12.5.1881. Zemřel na zánět ledvin 12.5.1881 na faře v Bystřici pod Hostýnem, pochován byl v Bystřici pod Hostýnem 16.5.1881 holešovským děkanem a farářem P. Rudolfem Kašparem.

Narozen Ivanovice na Hané 29.9.1812, jáhenské svěcení Olomouc 7.8.1837, kněžské svěcení v Olomoucké katedrále 10.8.1837, světitel olomoucký arcibiskup Maxmilián Josef sv.p. Sommerau-Beckh, kooperátor Vlčnov 1837 - 9.7.1845, administrátor Újezdec u Luhačovic 10.7.1845 - 20.12.1845, kooperátor Vlčnov 21.12.1845 - 31.7.1846, kooperátor Bystřice pod Hostýnem 1.8.1846 - 30.9.1847, kooperátor Vlčnov 1.10.1847 - 30.9.1854, kaplan Uherský Brod 1.10.1854 - 16.3.1858, farář Vlčnov 17.3.1858 - 11.12.1858, farář Uherský Brod 12.12.1858 - 5.7.1881, děkan uherskobrodský 4.9.1867 - 5.7.1881, arcikněz holešovského děkanátu 6.7.1873 - 5.7.1881, čestný kanovník kroměřížský od 4.9.1878, sídelní kanovník olomoucký od 6.7.1881, zemřel na sešlost stářím v Olomouci 18.5.1897 jako sídelní kanovník olomoucký při metropolitním chrámu sv. Václava, infulovaný rektor při kostele sv. Anny v Olomouci, Jeho Svatosti papeže Lva XIII. domácí prelát, rytíř c.k. rakouského řádu železné koruny III. třídy, čestný kanovník kroměřížské kolegiální kapituly, Jeho Kníže-arcibiskupské Milosti rada a konsistoriální assesor, kněz jubilár. Jeho tělo bylo převezeno do Uherského Brodu, kde byl na místním hřbitově 21.5.1897 uložen do hrobky.

Narozen v Olomouci v roce 1785, kněžské svěcení přijal v roce 1808, působil ve vídeňské arcidiecézi - naposled jako farář ve farnosti Karnabrunn, odchází do důchodu a stěhuje se do Bystřice pod Hostýnem, kde vypomáhá od roku 1842 až do své smrti v roce 1856, zemřel na zánět mozku ve svém domě v Bystřici pod Hostýnem č.p.22 dne 22.12.1856, pohřben byl v Bystřici pod Hostýnem 24.12.1856 místoděkanem a bystřickým farářem P. Bernardem Regnerem.

Narodil se ve Strážnici 16.4.1819, jáhenské svěcení Olomouc 6.8.1841, jáhenská služba ve Strážnici u sv. Martina 6.8.1841 - 25.6.1842, kněžské svěcení v Kroměříži v kolegiálním kostele sv. Mořice 26.6.1842, světitel olomoucký arcibiskup Maxmilián Josef sv.p. Sommerau-Beckh, kooperátor Bystřice pod Hostýnem srpen 1842 - květen 1846, nejprve kooperátor, pak kaplan a I. kaplan u sv. Michala v Olomouci a zároveň pověřen duchovní službou ve vězení červen 1846 - 7.10.1856, farář Horní Štěpánov 8.10.1856 - duben 1876, farář Svitávka (brněnská diecéze) 1.5.1879 - 25.2.1881, zemřel na edém plic jako konsistorní rada a farář ve Svitávce 25.2.1881, pohřbil Dr. Antonín Horný, prelát u sv. Štěpána ve Vídni, na hřbitově ve Svitávce 28.2.1881.

Narozen Klopiny (farnost Úsov) 4.8.1807, jáhenské svěcení Olomouc 18.7.1834, kněžské svěcení v Olomouci v kostele sv. Anny (vedle olomoucké katedrály) 22.7.1834, světitel olomoucký arcibiskup Ferdinand Maria hr. Chotek, kooperátor Loukov 1.9.1834 - 13.2.1835, kooperátor Bystřice pod Hostýnem 14.2.1835 - 22.7.1842, kooperátor u Panny Marie v Kroměříži 23.7.1842 - červen 1843, kaplan u Panny Marie v Kroměříži červenec 1843 - 24.1.1854, farář Podhradní Lhota (Rajnochovice) 25.1.1854 - 11.12.1855, farář Valašské Meziříčí 12.12.1855 - 28.8.1866, farář Sedlnice 29.8.1866 - 6.2.1880, zemřel na souchotiny (tuberkulóza plic) v Sedlnicích 6.2.1880, pohřben v Sedlnicích 9.2.1880 P. Františkem Holečkem, děkanem a farářem v Příboře. 

Narozen v Kroměříži 11.8.1805, jáhenské svěcení 28.8.1828, kněžské svěcení v Olomouci v kostele sv. Anny (vedle olomoucké katedrály) 3.9.1828, světitel olomoucký světící biskup Ferdinand Maria hr. Chotek, kooperátor Veselí nad Moravou září 1828 - 23.9.1829, kooperátor Velehtad 24.9.1829 - 7.2.1830, kooperátor Bystřice pod Hostýnem 8.2.1830 - 6.2.1835, kurát-vikář Kolegiální kapituly sv. Mořice v Kroměříži 7.2.1835 - 23.1.1850, zemřel na tyfus v Kroměříži 23.1.1850, pohřben v Kroměříži 25.1.1850 proboštem Vincencem sv.p. von Konopkou. Mluvil česky a německy.

Narozen Biskupice 11.12.1786, kněžské svěcení v Olomouci 25.2.1810, světitel olomoucký světící biskup Alois Josef hr. Krakowský z Kolowrat, svobodný pán z Újezda, kooperátor Městečko Trnávka únor 1810 - 2.9.1810, kooperátor Šumvald 3.9.1810 - říjen 1811, kooperátor Bánov listopad 1811 - březen 1813, kněz diecéze duben 1913 - 9.3.1813, kooperátor Rožnov pod Radhoštěm 10.3.1813 - 28.8.1814, kooperátor Hutisko 29.8.1814 - 1.9.1816, kooperátor Hovězí 2.9.1816 - 1817, kooperátor Melč 1817 - 19.4.1819, z Melče přichází 20.4.1819 do korekce na Mírov jako napravitelný s diagnózou nadměrné pití 20.4.1819 - 1.6.1820, kooperátor Věrotín 2.2.1820 - 31.1.1821, odtud se vrací na Mírov 1.2.1821 - 16.11.1821, na zkušenou nastupuje probaci jako kooperátor v Loukově 17.11.1821 - listopad 1822, kooperátor Bystřice pod Hostýnem listopad 1822 - leden 1823, kooperátor Loukov únor 1823 - 19.5.1823, dne 20.5.1823 nastupuje znovu na Mírov jako nenapravitelný 20.5.1823 duben 1826, znovu je poslán na probaci do farnosti Úsov duben 1826 - říjen 1826, kooperátor Kozlovice  listopad 1826 - květen 1827, od května 1827 žije jako penzionovaný kooperátor u milosrdných bratří v Prostějově  květen 1827 - 12.10.1829, pak přichází znovu na Mírov jako napravitený 13.10.1829 - leden 1831, z Mírova je poslán do korekčního domu otců kaplucínů do Fulneka jako penzionovaný kněz leden 1831 - 6.1.1835, znovu přichází 7.1.1835 na Mírov jako napravitelný, kde žije až do své smrti, zemřel na mrtvici 25.6.1838, pohřben byl na Mírově 27.6.1838 P. Aloisem Richerem, zámeckým kaplanem na Mírově.

Narozen Pohledy (farnost Horní Hynčina) 18.12.1788, jáhenské svěcení Olomouc 4.9.1813, kněžské svěcení Olomouc, kostel sv. Michala 5.9.1813, světitel olomoucký arcibiskup Maria Tadeáš hr. von Trauttmansdorff, kooperátor Jaroměřice 6.9.1813 - 25.2.1816, kooperátor Choryně 26.2.1816 - 4.1.1818, kooperátor Bystřice pod Hostýnem 5.1.1818 - 12.9.1822, administrátor Loukov 13.9.1822 - 31.3.1823, kooperátor Bystřice pod Hostýnem 1.4.1823 - 22.9.1829, předčasný důchodce Bystřice pod Hostýnem 23.9.1829 - 18.2.1830, zemřel Bystřice pod Hostýnem 18.2.1830 na plícní tuberkulózu, pohřben Bystřice pod Hostýnem 20.2.1830 P. Martinem Hrbáčkem, místoděkanem holešovským a farářem v Domaželicích. Mluvil česky a německy.

Narozen Hranice na Moravě 6.7.1797, jáhenské svěcení Olomouc 20.9.1821, kněžské svěcení Olomouc 22.9.1821, světitel olomoucký arcibiskup Rudolf Jan kardinál Habsbursko-Lotrinský, kooperátor Vlkoš u Přerova 22.9.1821 - 1.11.1824, kooperátor Všechovice 2.11.1824 - 28.5.1827, ze zdravotních důvodů pensionován 28.5.1827, odstěhoval se do Bystřice pod Hostýnem, kde bydlel a vypomáhal s jurisdikcí 28.5.1827 - 3.3.1833, pak se stěhuje blíže svému rodišti do farnosti Drahotuše, kde opět vypomáhá s jurisdikcí až do své smrti 4.3.1833 - 11.8.1833, zemřel ve věku 36 let v Drahotuších na zápal plic 11.8.1833, pohřben byl na hřbitově v Drahotuších 13.8.1833 P. Josefem Mückem, děkanem a farářem v Drahotuších. Mluvil česky a německy.

Narodil se v rodině kronikáře 17.8.1786 v Drahotuších. Kněžské svěcení přijal v chrámu sv. Michala v Olomouci 1.9.1812 z rukou olomouckého arcibiskupa Maria Tadeáše hr. Trauttmansdorffa. Za velké účasti věřících pak sloužil primiční mši sv. ve svých rodných Drahotuších 20.9.1812. Jako novokněz nastoupil do Bystřice pod Hostýnem, kde žil až do své smrti.

Kooprátor Bystřice pod Hostýnem září 1812 - květen 1820, farář Bystřice pod Hostýnem květen 1820 - listopad 1868, farář na odpočinku v Bystřici pod Hostýnem listopad 1868 - 16.4.1869. Zemřel jako farář a místoděkan na odpočinku v Bystřici pod Hostýnem 16.4.1869 a pohřben byl 19.4.1869 do kněžské hrobky na hřbitově v Bystřici pod Hostýnem.

Na své působiště v Bystřici si vzal i svého otce Ignáce Regera, který zde v roce 1828 ve věku 87 let zemřel. Hned po svém příchodu do Bystřice s úzkostí sledoval postupující zkázu hostýnského chrámu, který po josefínských reformách byl jako přebytečný odsvěcen (1787) a tím předurčen k úplné záhubě. Protože žil a působil nejblíže posvátného Hostýna, vynaložil všechno své úsilí k tomu, aby hostýnský chrám neupadl v zapomnění. Byl svědkem i účastníkem mnohých procesí poutníků z nejrůznějších koutů Moravy, kteří přes zákaz i nepohodu putovali na toto zbořeniště, kde v rozvalinách kostela se vroucně modlili a zvláště pak v době moru úpěnlivě prosili Pannu Marii o pomoc.

První krok k záchraně Hostýna učinili už před jeho příchodem dubanští farníci v lednu 1809, kdy odeslali prosbu moravskému guberniu o povolení opravit kostel i vodní kapli. Vláda sice povolení nedala, ale v roce 1812 hrabě Wengerski mohl obezdít a upravit pramen zázračné vody a v roce 1816 bylo povoleno bystřickému občanu Janotovi opravit úplně zdevastovanou vodní kapli. Přes všechny nesnáze a byrokracii neúnavný a obětavý bystřický farář se nevzdal své ideje a pokračoval v žádostech, prosbách i peněžních sbírkách. Svými dopisy upozorňoval tehdejšího majitele panství barona Loudona, krajský úřad, zemské gubernium, arcibiskupskou konzistoř, arciknížete Maxmiliána a nakonec i samého císaře Ferdinanda na zoufalý stav hostýnského chrámu. Své žádosti zdůvodnil i nebezpečnou situací, kdy poutníci nedbají ohrožení svých životů a hojně putují do zřícenin zpustošeného chrámu. Nežádal od státu žádné finanční podpory s tím, že zbožný lid si sám svou prací i příspěvky uhradí výdaje na opravu svatyně a uvede ji do původního stavu. V roce 1833 připutoval k rozpadlému chrámu i rajhradský benediktin Řehoř Wolný a na vlastní oči viděl zbořené sakristie, vylámané okna i dveře, vybourané kamenné kvádry ze zdí, zdi začazené jako v kovárně, místo oltáře hromadu suti, na břízce, která zde vyrostla zavěšený obrázek Matky Boží, před kterou se poutníci modlili.  Ve svém Místopisu moravském proto poukázal na velebnost tohoto posvátného místa a nutnost jeho záchrany. Přispěl i baron Ehrenburg, který předal osobně ve Vídni prosbu P. Regera o záchranu Hostýna dvornímu faráři Feigerlovi, aby ji tlumočil Jeho Veličenstvu. Na císaře žádost zapůsobila natolik, že sám věnoval na obnovu hostýnského chrámu 300 zl. ve stříbře a docílil toho, že Moravsko-slezské gubernium konečně vyhovělo žádosti faráře Regera a 31. 10. 1840 dalo svolení k obnově kostela. Úřední přípis zněl: „Zřízení historického a zároveň pobožnosti věnovaného pomníku je žádoucím“.

Po tomto povolení se peněžní sbírky na opravu daly do pohybu, přispěly i ostatní členové císařské rodiny, baron Loudon i jiné významné osobnosti, takže při 600 - stém výročí porážky Tatarů pod Hostýnem (1841) se mohlo začít s opravami chrámu. Po výzvě faráře Regera se 1. května sešlo na Hostýně veliké množství lidí, duchovenstva, mezi nimi i opat Šlossar z Rajhradu i baron Ehrenburg, a u zbořenin bývalého oltáře se pomodlili, potom vzali kolečka a suť z kostela vyváželi ven, aby mohly co nejdříve začít práce na obnově chrámu, které pak postupovaly velmi rychle. Střídali se zde řemeslníci, nádeníci i umělci, kteří svou nezištnou pomocí přispívali ke zdaru prací. S potěšením farář Reger ve svých památkách v roce 1842 napsal: „Na vnějších bocích vyrvané kvádry znovu zasazeny, kupolová stolice nad klenbou postavena a šindelem pokryta, plocha kolem báně střechové železným plechem opatřena a chráněna, nový hromosvod sjednán, římsy a hlavní zdi opraveny, klenba vně vypravena a vápnem zalitá, z klenutí rum po spouštích svážen a před kostel, kde veliký výmol se nalézal složen, konečně i socha Panny Marie pozlacena a 6 svícnů k budoucímu oltáři sjednáno“. Na důkaz vděčnosti rodině Loudonů za jejich finanční výpomoc nechal farář Reger do nejvyššího vrcholu chrámové klenby zasadit jejich erb. I když zdaleka nebylo všechno dokončeno, chyběly varhany, dlažba v chrámové lodi, mešní roucha, kalichy a další, mohla se 2. července 1845 uskutečnit očekávaná slavnost znovuvzkříšení svatého Hostýna za účasti 50 tisíc lidí a 80 kněží. Další významný rodák z Drahotuš, rajhradský opat benediktin Viktor Šlossar při slavné mši svaté posvětil nový oltář a sochu Panny Marie. V roce 1862 byl farář Reger za své zásluhy o znovuvzkříšení hostýnského chrámu vyznamenán zlatým křížem s korunou.

Posledním jeho úspěšným dílem bylo spolu s čtenářským kroužkem v Bystřici vybudování soch sv. Cyrila a Metoděje před hostýnským kostelem, posvěcených v roce 1864 holešovským děkanem baronem Horeckým. Bernard Reger zemřel v roce 1869 v požehnaném věku 83 let a je pochován v kněžské hrobce bystřického hřbitova. Za svého života se těšil velké úctě a lásce svých farníků. Za své zásluhy mu jistě Panna Maria vyprosí ještě vzácnější korunu v nebi.

Olga Kozlová

Narozen Velká Bystřice u Olomouce 14.2.1782, kněžské svěcení v Olomouci v kostele sv. Anny (vedle olomoucké katerdály) 20.9.1806, světitel olomoucký světící biskup Alois Josef hr. Krakowský z Kolowrat, svobodný pán z Újezda, kooprátor Bystřice pod Hostýnem 22.9.1806 - 24.7.1813, zemřel na tuberkulózu na faře v Bystřici pod Hostýnem 24.7.1813, pohřben na hřbitově v Bystřici pod Hostýnem 26.7.1813 P. Godefridem Petrem Gnilknerem, farářem v Bystřici pod Hostýnem.

Narozen Milostovice (farnost Opava-Jaktař) 4.10.1776, jáhenské svěcení 26.8.1804, kněžské svěcení 2.9.1804, světitel olomoucký světící biskup Alois Josef hr. Krakowský z Kolowrat, svobodný pán z Újezda, kooperátor Loukov 3.9.1804 - 4.5.1806, kooperátor Bystřice pod Hostýnem 5.5.1806 - 5.10.1806, kooperátor Koryčany 6.10.1806 - 27.1.1813, administrátor Koryčany 28.1.1813 - 28.3.1813, farář Koryčany 29.3.1813 - 24.11.1831, zemřel na úplavici v Koryčanech 24.11.1831, pohřben v Koryčanech 27.11.1831 děkanem a farářem v Kyjově P. Josefem Diedkem.

Narozen Dřevohostice 13.4.1776, kněžské svěcení v olomoucké katedrále 28.8.1803, světitel olomoucký světící biskup Alois Josef hr. Krakowský z Kolowrat, svobodný pán z Újezda, kooperátor v Bystřici pod Hostýnem 29.8.1803 - 6.2.1806, zemřel na zarděnky na faře v Bystřici pod Hostýnem 6.2.1806, pohřben na hřbitově v Bystřici pod Hostýnem 8.2.1806 P. Godefridem Petrem Gnilknerem, farářem v Bystřici pod Hostýnem.

Narozen 29.6.1760 v Březnici v Čechách. Studoval bohosloví a filozofii v Praze. Z bohosloví však vystoupil a stal se vojákem, kde dosáhl hodnosti poručíka. Této důstojnické hodnosti se sám vzdal a pokračoval ve studiu bohosloví v Olomouci, kde byl 1.6.1788 vysvěcen na kněze, olomouckým světícím biskupem Karlem Godefriedem von Rosenthalem. Působil jako kooperátor Domaželice srpen 1788 - prosinec 1790, s jurisdikcí jako kněz působil v Holešově leden 1791 - srpen 1791, kooperátor Nivnice září 1791 - duben 1796, administrátor Horní Němčí 29.12.1795 - 30.4.1796, kooperátor Nový Hrozenkov květen 1796 - duben 1797, kooperátor Osek nad Bečvou květen 1797 - červenec 1800, kooperátor Bystřice pod Hostýnem srpen 1800 - 30.4.1803, administrátor Kurovice 1.5.1803 - 1.5.1804, kněz olomoucké diecéze květen 1804 - červen 1805, lokální kaplan Velká Hrabová u Frýdku červen 1805 - 6.9.1807, lokální kaplan Paršovice 7.9.1807 - 29.9.1811, zemřel Paršovice 29.9.1811 na pakostnici (dnu). Pohřben 1.10.1811 na hřbitově v Paršovicích děkanem soběchlebským a farářem v Kelči P. Františkem Ivem Kafkou.

Narozen Opava 10.4.1756, kněžské svěcení olomoucká katedrála 17.7.1791, olomoucký světící biskup Karel Godefried von Rosenthal, kněz diecéze červenec 1791 - září 1792, kooperátor Stěbořice říjen 1792 - únor 1796, kooperátor Hradec nad Moravicí březen 1796 - prosinec 1797, kooperátor Bystřice pod Hostýnem prosinec 1797 - 29.6.1800, kaplan Hradec nad Moravicí 30.6.1800 - 27.6.1811, zemřel 27.6.1811 v Hradci nad Moravicí. Mluvil česky a německy.

P. Bernar Nešpor byl knězem piaristického řádu. Několik let vypomáhal ve farnostech olomoucké arcidiecéze: kooperátor Paskov červenec 1791 - březen 1792, kooperátor Moravská Ostrava říjen 1792 - březen 1794, kooperátor Dubicko únor 1795 - prosinec 1795, kooperátor Bystřice pod Hostýnem květen 1796 - duben 1797.

Narozen Horní Polom 16.5.1752, kněžské svěcení Kroměříž, kostel sv. Jana Křtitele u piaristů 29.5.1779, světitel olomoucký arcibiskup Antonín Theodor Colloredo-Waldsee-Mels, kooperátor Rychaltice červen 1779 - březen 1783, kooperátor Stará Bělá duben 1783 - listopad 1786, kooperátor Místek prosinec 1786 - červenec 1790, kooperátor Velké Karlovice srpen 1790 - březen 1792, kooperátor Brušperk duben 1792 - listopad 1793, kooperátor Podhradní Lhota (dnes farnost Rajnochovice) prosinec 1793 - kněten 1794, kooperátor Bystřice pod Hostýnem květen 1794 - leden 1796, kooperátor Dřevohostice únor 1796 - listopad 1797, kooperátor Horní Bečva prosinec 1797 - 26.5.1800, zemřel 26.5.1800.

Narozen Lukov 9.8.1751, kněžské svěcení 28.8.1790, světitel olomoucký světící biskup Karel Godefried von Rosenthal, kooperátor Bystřice pod Hostýnem září 1790 - březen 1792, kooperátor Loukov březen 1792 - prosinec 1796, administrátor Vsetín prosinec 1796 - srpen 1797, kooperátor Vsetín srpen 1797 - 29.6.1800, lokální kaplan Hovězí 30.6.1800 - 22.1.1809, lokální kaplan Horní Újezd 23.1.1809 - 23.11.1820, zemřel na mrtvici v Horním Újezdě 23.11.1820, pohřben v Horním Újezdě 25.11.1820 soběchlebským děkanem a farářem v Kelči P. Františkem Kafkou. Mluvil česky a německy.

Narozen Zlín 3.8.1750, kněžské svěcení 19.10.1788, světitel olomoucký světící biskup Karel Godefried von Rosenthal, kooperátor Slušovice říjen 1788 - prosinec 1789, kooperátor Bystřice pod Hostýnem prosinec 1789 - říjen 1790, kooperátor Hranice na Moravě říjen 1790 - 3.6.1800, kooperátor Lipník nad Bečvou 4.6.1800 - 11.11.1805, penzista - kněz diecéze s jurisdikcí bydlíci ve farnosti Dub nad Moravou 12.11.1805 - 1808, kněz diecéze bydlící v Prostějově 1808 - 5.9.1813, kněz diecéze s jurisdikcí bydlící v Novém Jičíně 6.9.1813 - 2.9.1819, zemřel 2.9.1819 v Novém Jičíně na vodnatelnost, pohřbil 3.9.1819 v Novém Jičíně P. Vincenc Ottopal, farář ve Štramberku.

Narozen Tovačov 27.4.1759, kněžské svěcení v olomoucké domáci kapli světícího biskupa 20.1.1788 olomoucký světící biskup Karel Godefried von Rosenthal, kooperátor Bystřice pod Hostýnem leden 1788 - březen 1789, kooperátor Kokory duben 1789 - březen 1790, kooperátor Kostelec u Kyjova duben 1790 - září 1792, od září 1792 k vůli zdravotnímu stavu je veden jako kněz diecéze bez umístění, zemřel doma v Tovačově 8.6.1793 na souchotě, pohřben byl v kryptě kostela sv. Jiří v Tovačově P. Vincentem Morávkem, tovačovským farářem.

Narozen Holešov 30.8.1753, kněžské svěcení Olomouc 9.10.1785, světitel olomoucký světící biskup Karel Godefried von Rosenthal, kněz diecéze říjen 1785 - únor 1787, kooperátor Bystřice pod Hostýnem únor 1787 - listopad 1787, kooperátor Malenovice listopad 1787 - červenec 1788, kooperátor Veselí nad Moravou srpen 1788 - srpen 1790, kněz diecéze září 1790 - prosinec 1790, kooperátor Výšovice leden 1791 - říjen 1792, kooperátor Vlkoš u Přerova listopad 1792 - červen 1793, kooperátor Milonice červenec 1793 - únor 1794, kněz diecéze březen 1794 - červenec 1796, kooperátor Rataje srpen 1796 - květen 1799, kooperátor Litenčice červen 1799 - říjen 1801, kooperátor Boršice u Buchlovic listopad 1801 - srpen 1802, odchod do důchodu září 1802 - 1815, působící s jurisdikcí v Dubu nad Moravou 1816, působící s jurisdikcí v Rokytnici 1817, zemřel 12.4.1818 u milosrdných bratří v Prostějově.

Narozen Turovice (farnost Dřevohostice) 27.11.1744, kněžské svěcení Kroměříž 23.9.1769, světitel olomoucký biskup Maximilián z Hamiltonu, kooperátor Dřevohostice říjen 1769 - červen 1770, kooperátor Pržno červenec 1770 - říjen 1771, kooperátor Valašské Meziříčí říjen 1771 - říjen 1784, kněz diecéze listopad 1784 - 28.8.1785, farář Bystřice pod Hostýnem /investován 29.8.1785/ 29.8.1785 - 9.9.1785, farář Dřevohostice 10.9.1785 - 27.4.1802, zemřel 27.4.1802 na faře v Dřevohosticích, pohřbil v Dřevohosticích holešovský děkan a farář Jindřich hr. de Sztaray.

Narozen Holešov 11.5.1756, kněžské svěcení v Kroměříži v zámecké domácí arcibiskupské kapli 24.9.1785, světitel olomoucký arcibiskup Antonín Theodor Colloredo-Waldsee-Mels, kooperátor Bystřice pod Hostýnem září 1785 - prosinec 1787, kooperátor Francova Lhota prosinec 1787 - březen 1790, kooperátor Hulín duben 1790 - 18.12.1790, zemřel na faře v Hulíně 18.12.1790 na ischemickou chorobu srdeční, pohřben v Hulíně P. Ignácem Goerlichem, hulínským farářem.

Narozen Bartoňov (farnost Ruda nad Moravou) 10.8.1750, kněžské svěcení Praha 29.3.1777, světitel pražský arcibiskup Antonín Petr hr. Příchovský z Příchovic, působil mimo olomouckou arcidiecézi březen 1777 - srpen 1781, kooperátor Svatý Hostýn srpen 1781 - březen 1784, kooperátor Hulín březen 1784 - červen 1786, kooperátor Bystřice pod Hostýnem červen 1786 - 12.2.1797, penzista s jurisdikcí bydlící v Bystřici pod Hostýnem 13.2.1797 - 29.10.1816, zemřel na tvrdnutí jater v Bystřici pod Hostýnem 29.10.1816, pohřben na hřbitově v Bystřici pod Hostýnem 31.10.1816 P. Godefridem Petrem Gnilknerem, farářem v Bystřici pod Hostýnem. Mluvil česky.

Narozen Olomouc 19.10.1750, kněžské svěcení v kostele otců františkánů v Olomouc 9.11.1773, světitel olomoucký světící biskup Jan Václav Xaver Frey von Feryenfels, kněz diecéze listopad 1773 - únor 1774, kooperátor Velký Týnec únor 1774 - květen 1774, kooperátor Velká Bystřice květen 1774 - březen 1775, kooperátor Dřevohostice březen 1775 - únor 1779, administrátor Dřevohostice únor 1779 - 30.3.1779, farář Dřevohostice 31.3.1779 - 9.9.1785, farář Bystřice pod Hostýnem /investován 10.9.1785/ 10.9.1785 - 17.3.1820, zemřel raněn mozkovou mrtvicí na faře v Bystřici pod Hostýnem 17.3.1820, pohřben v Bystřici pod Hostýnem 20.3.1820 P. Václavem Procházkou, arciknězem a děkanem v Holešově. Mluvil česky a německy.

Narozen Holešov 22.11.1749, kněžské svěcení v olomoucké katedrále 5.10.1777, po vysvěcení je knězem diecéze bez umístění, kooperáor Hulín říjen 1778 - duben 1780, kooperátor Želechovice říjen 1780 - duben 1781, kooperátor Velká nad Veličkou prosinec 1781 - srpen 1783, kooperátor Velké Opatovice září 1783 - září 1785, kooperátor Bystřice pod Hostýnem říjen 1785 - 1786, kněz diecéze bez umístění 1786 - 12.5.1789, zemřel 12.5.1789.

Římskokatolický kněz, jeden z prvních moravských národních buditelů a autor náboženské, etnografické a jazykovědné literatury.

Narodil se 30.6.1759 v Kelči. Po studiu na piaristickém gymnáziu v Lipníku nad Bečvou vystudoval filozofii v Olomouci a teologii v Brně. Dne 7.9.1783 byl v Brně vysvěcen na kněze. Po vysvěcení působí jako kooperátor v Bystřici pod Hostýnem 1783 - 1789. V r. 1789 byl z důvodu nemoci přeložen do Vídně, kde mu císař Josef II. přislíbil méně namáhavé místo. Od r. 1789 působí jako domácí kaplan v rodině nadlesního Müllera ve Vídni. Pak se krátce stává kaplanem v Mistelbachu v Dolních Rakousích. Jeho zdraví však nebylo dobré, a proto odešel r. 1795 na předčasný odpočinek. Usadil se jako deficient v Brně, kde se stává duchovním správcem brněnské trestnice a překladatelem úředních listů a spisů při moravskoslezském guberniu. Od 1.7.1819 se stává farářem v Obřanech u Brna, kde působí do své smrti. Zemřel 28.6.1839. Pohřben byl 1.7.1839 na hřbitově v Obřanech u Brna u kostela sv. Václava.

Byl autorem knih Kostelní písně duchovní (rok vydání 1788), 2. vydání z roku 1801 s názvem: Ouplná kníha duchovních písní katolických, od 3. vydání s názvem Katolický kancionál (r. 1805), Můza moravská (1813, spolu s dr. Josefem Galašem) a Ortografia aneb pravidla pravopisebnosti moravskoslezské řeči (1820).

Vzorem při tvorbě kancionálu mu byl Teresiánský kancionál vídeňský, vhodné písně přejímal z kancionálů starších, později z normálních písní pražských, překládal z němčiny, ale podle sebe,buď verše nebo smysl upravoval. Kniha vyhovovala době a potřebám, byla několikrát dotiskována a autorem rozšiřována.

Narozen Mořkov 21.11.1758, kněžské svěcení v olomoucké katedrále 5.4.1783, světitel olomoucký arcibiskup Antonín Theodor Colloredo-Waldsee-Mels, koopeátor Bystřice pod Hostýnem 5.4.1783 - 17.5.1784, zemřel 17.5.1784 na faře v Bystřici pod Hostýnem, pohřben 19.5.1784 na hřbitově v Bystřici pod Hostýnem P. Janem Karlem Strakou, farářem v Bystřici pod Hostýnem.

Narozen Kroměříž 24.4.1755, kněžské svěcení Kroměříž, kostel sv. Jana Křtitele u piaristů 18.9.1779, světitel olomoucký arcibiskup Antonín Theodor Colloredo-Waldsee-Mels, kooperátor Kojetín září 1779 - 31.7.1782, kooperátor Bystřice pod Hostýnem 1.8.1782 - březen 1783, pomocný kněz staršímu a nemocnému bystřickému faráři Bystřice pod Hostýnem březen 1783 - březen 1786, II. kaplan Svatý Hostýn duben 1786 - až do zrušení poutního místa Svatý Hostýn 14.2.1787, kněz diecéze (po zrušení Svatého Hostýna) únor 1787 - 15.4.1787, lokální kaplan Pavlovice u Kojetína 16.4.1787 - 11.10.1796, farář Vrchoslavice 12.10.1796 - 19.8.1804, farář Nezamyslice 20.8.1804 - 14.11.1805, zemřel na břišní tyfus na faře v Nezamyslicích 14.11.1805, pohřben v Nezamyslicích P. Josefem Tonfernem, děkanem a farářem ve Švábenicích. Mluvil česky a německy.

Narozen Holešov 23.1.1756, kněžské svěcení v olomoucké domácí arcibiskupské kapli 23.2.1782, světitel olomoucký arcibiskup Antonín Theodor Colloredo-Waldsee-Mels, kněz diecéze únor 1782 - červenec 1782, kooperátor Bystřice pod Hostýnem srpen 1782 - červen 1783, kooperátor Fryšták červenec 1783 - květen 1785, kooperátor Kokory červen 1785 - prosinec 1787, kooperátor Penčice leden 1788 - červen 1793, kooperátor Vlkoš u Přerova červenec 1793 - únor 1797, kooperátor Horní Moštěnice březen 1797 - 8.2.1801, kooperátor Hulín 9.2.1801 - 1.5.1808, odchází do brněnské diecéze do farnosti Topolany (dnes opět v olomoucké arcidiecézi) lokální kaplan Topolany 2.5.1808 - listopad 1813, farář Dražovice prosinec 1813 - 17.2.1834, zemřel 17.2.1834 na faře v Dražovicích na sešlost věkem, pohřbil v Dražovicích 20.2.1834 P. Karel Kossek, děkan a farář v Pozořicích.

Narozen Slavkov u Brna 8.4.1755, kněžské svěcení Kroměříž, kostel sv. Jana Křtitele u piaristů 29.5.1779, světitel olomoucký arcibiskup Antonín Theodor Colloredo-Waldsee-Mels, kněz diecéze u kostela Panny Marie v Olomouci, kde vypomáhal s jurisdikcí květen 1779 - únor 1780, kooperátor Bystřice pod Hostýnem březen 1780 - květen 1782, kooperátor  v Mikulově u sv. Václava červen 1782 - březen 1784, kooperátor Moravičany duben 1784 - 1.8.1790, farář Renoty 2.8.1790 - 14.3.1791, farář Senice na Hané 15.3.1791 - 15.1.1806, zemřel na faře v Senici na Hané 15.1.1806, pohřben 18.1.1806 na hřbitově v Senici na Hané P. Aloisem Bernardem, děkanem a farářem v Cholině.

Narozen Telč 5.1.1751, kněžské svěcení v olomoucké katedrále 9.1.1774, světitel olomoucký světící biskup Jan Václav Xaver Frey von Freyenfels, kněz diecéze leden 1774 - říjen 1775, kooperátor Velké Meziříčí listopad 1775 - květen 1779, II. kaplan Svatý Hostýn červen 1779 - 28.9.1780, administrátor Bystřice pod Hostýnem a II. kaplan Svatý Hostýn 29.9.1780 - 31.12.1781, II. kaplan Svatý Hostýn 1.1.1782 - duben 1786, pak odchází do brněnské diecéze, kooperátor Nedvědice srpen 1791 - únor 1792, lokální kaplan Štěpánov nad Svratkou březen 1792 - 12.3.1797, zemřel utonutím 12.3.1797, pohřben na hřbitově ve Štěpánově nad Svratkou.

Narozen Strážnice 5.2.1751, kněžské svěcení Brno 9.9.1777, světitel olomoucký světící biskup Matyáš František hr. Chorinský svobodný pán z Ledské, kněz diecéze 9.9.1777 - 9.3.1778, II. kooperátor Bystřice pod Hostýnem 10.3.1778 - únor 1780, kněz diecéze únor 1780 - červenec 1780, kooperátor Vlkoš u Přerova červenec 1780 - srpen 1780, kněz diecéze srpen 1780 - duben 1781, kooperátor Strážnice duben 1781 - 23.7.1781, lokální kaplan Nová Lhota (okr. Hodonín) 24.7.1781 - 23.1.1783, lokální kaplan Bánov 24.1.1783 - 17.12.1788, farář Zašová 18.12.1788 - 30.10.1804, kněz diecéze 31.10.1804 - 11.8.1805, kooperátor Bouzov 12.8.1805 - 9.2.1806, kooperátor Velký Týnec 10.2.1806 - 28.3.1809, lokální kaplan Strání 29.3.1809 - 31.3.1821, od 1.4.1821 nastupuje do penze a zůstává ve Strání, dne 10.8.1821 odchází na odpočinek do Uherského Hradiště, kde 6.4.1822 zemřel, pohřben byl v Uherském Hradišti 8.4.1822 P. Ignácem Kirschnerem, farářem v Uherském Hradišti. Mluvil česky a německy.

Narozen Hlučín 17.5.1739, kněžské svěcení Kroměříž 4.6.1768, světitel olomoucký biskup Maxmilián hr. z Hamiltonu, kněz diecéze červen 1768 - listopad 1768, kooperátor Poruba prosinec 1768 - únor 1771, kněz diecéze březen 1771- srpen 1771, kooperátor Stará Bělá září 1771 - červenec 1775, kooperátor Vsetín srpen 1775 - duben 1776, kněz diecéze květen 1776 - duben 1777, kooperátor Bystřice pod Hostýnem květen 1777 - 27.5.1781, administrátor Svatý Hostýn od 28.5.1781 - až do zrušení poutního místa 14.2.1787, pak ještě zůstává s jedním knězem (P. Filipem Trostem)¨na Svatém Hostýně ke službě stále putujících poutníků, dne 17.7.1788 odchází do Loukova, kde administruje lokálii do 22.11.1788, kdy nastupuje do Loukova nový farář. Jako důchodce odchází bydlet do Bystřice pod Hostýnem, kde umírá na zápal plic 13.3.1789 a kde ho také pohřbil holešovský děkan a farář Maria Tadeáš hr. Trautmannsdorff-Weinsberg.

Narozen Lipník nad Bečvou 27.11.1746, kněžské svěcení Kroměříž 22.9.1770, kooperátor Hranice na Moravě říjen 1770 - únor 1772, kooperátor Bystřice pod Hostýnem březen 1772 - květen 1776, kooperátor Blatnice pod svatým Antonínkem červen 1776 - leden 1779, kooperátor Břeclav únor 1779 - 19.8.1793, farář Lanžhot 20.8.1793 - 6.10.1815, zemřel na faře v Lanžhotě 6.10.1815, pohřben na hřbitově (dnes zrušeném v prostoru staré školy) v Lanžhotě 8.10.1815.

Narozen Přerov 1736, kněžské svěcení Olomouc 2.3.1765, kněz diecéze bez umístění březen 1765 - srpen 1766, kooperátor Doubravice nad Svitavou srpen 1766 - říjen 1768, kooperátor Kralice na Hané říjen 1768 - listopad 1769, kooperátor Bystřice pod Hostýnem listopad 1769 - 29.6.1778, II. kaplan Svatý Hostýn 30.6.1778 - 18.12.1778, I. kaplan Svatý Hostýn 19.12.1778 - 14.2.1787, dne 14.2.1787 došlo císařským výnosem ke zrušení poutního místa na Svatém Hostýně, je penzionován, ale zůstává ještě s jedním knězem (Františkem Antonínem Klučkou) na Svatém Hostýně ke službě stále putujících poutníků až do 17.7.1788, od 18.7.1788 do 3.11.1798 bydlí jako penzista s jurisdikcí a vypomáhá ve farnosti Napajedla, zemřel v Napajedlích (ve svém domku hned vede fary) 3.11.1798 na tuberkulózu, pohřben v Napajedlích na hřbitově P. Janem Papežem, děkanem a farářem v Napajedlích.

Narozen Nový Jičín 28.10.1746, kněžské svěcení Olomouc 23.12.1769, po kněžském svěcení nastoupil jako kooperátor Bystřice pod Hostýnem, kde také zemřel 28.2.1772, pohřben v Bystřici pod Hostýnem místním farářem P. Janem Karlem Strakou.

Narozen Bojkovice 23.2.1742, kněžské svěcení Vyškov 21.9.1765, světitel olomoucký biskup hrabě Maxmilián z Hamiltonu, kněz diecéze působící v Bojkovicích září 1765 - duben 1767, kooperátor Bystřice pod Hostýnem duben 1767 - listopad 1769, kooperátor Bojkovice listopad 1769 - leden 1773, administrátor Bojkovice leden 1773 - 7.2.1773, farář Bojkovice 8.2.1773 - 16.1.1779, zemřel Bojkovice 16.1.1779, pohřbil v Bojkovicích P. Antonín Guldenmund, víceděkan a farář v Pozlovicích.

Narozen Olomouc 25.3.1742, kněžské svěcení Olomouc 6.4.1765, kněz diecéze a výpomocný kooperátor Bystřice pod Hostýnem duben 1765 - duben 1766, kaplan jeho knížecí a biskupské Milosti duben 1766 - 1770, ceremonář jeho knížecí a biskupské Milosti 1770 - 29.7.1771, zemřel v Olomouci 29.7.1771, pohřben do krypty v kostele sv. Mořice v Olomouci u oltáře sv. Jana Nepomuckého.

Narozen Prostějov 19.5.1738, kněžské svěcení Vyškov 18.7.1762, světitel olomoucký biskup Maximilián z Hamiltonu, kooperátor Bystřice pod Hostýnem červenec 1762 - duben 1767, lokální kaplan Žeranovice duben 1767 - 4.10.1774, zemřel Žeranovice 4.10.1774, pohřben v Žeranovicích P. Martinem Ignácem Hrdinou, farářem mysločovickým.

Narozen Modřice 1.7.1735, kněžské svěcení v olomoucké katedrále 12.6.1756, světitel olomoucký světící biskup Jan Karel Leopold hr. Scherffenberg, kooperátor Vyšehorky červenec 1756 - 23.4.1758, kooperátor Bystřice pod Hostýnem 24.4.1758 - červenec 1762, kooperátor Velká Bíteš červenec 1762 - 22.3.1770, zemřel na faře ve Velké Bíteši 22.3.1770, pohřbil na hřbitově ve Velké Bíteši P. Karel Osmetz, farář ve Velké Bíteši. 

Narozen Kopřivná 1718, kněžské svěcení Olomouc 22.10.1742, kooperátor Uherské Hradiště únor 1743 - březen 1744, kooperátor Vlčnov duben 1744 - leden 1748, kooperátor Holešov únor 1750 - červenec 1754, kooperátor Bystřice pod Hostýnem červenec 1754 - 9.7.1756, kaplan expozita Loukov 10.7.1756 - 31.10.1784, lokální kaplan Loukov 1.11.1784 - 16.7.1788, zemřel na zánět plic v Loukově 16.7.1788, pohřbil Maria Tadeáš hr. Trauttmansdorff-Weinsberg, děkan a farář v Holešově. 

Narozen Uherské Hradiště 1.7.1729, kněžské svěcení v Olomouci v kostele sv. Anny (vedle olomoucké katedrály) 23.9.1752, světitel olomoucký světící biskup Jan Karel Leopold hr. Scherffenberg, kooperátor Bystřice pod Hostýnem září 1752 - 1.9.1757, II. kaplan Svatý Hostýn 2.9.1757 - 19.3.1764, I. kaplan Svatý Hostýn 20.3.1764 - 20.7.1768, administrátor Svatý Hostýn 21.7.1768 - 29.6.1778, farář a osobní děkan Budišov nad Budišovkou 30.6.1778 - 8.7.1782, zemřel v Budišově nad Budišovkou 8.7.1782 a pohřben tamtéž P. Jiřím Frotzlem, farářem v Guntrámovicích.

Narozen Určice 15.6.1721, kněžské svěcení olomoucká katedrála 27.5.1747, světitel olomoucký světící biskup Otto Honorius hr. z Egkhu a Hungersbachu, kooperátor Předmostí u Přerova 1747 - červen 1748, kooperátor Bystřice pod Hostýnem červen 1748 - srpen 1752, kooperátor Kunovice srpen 1752 - 9.11.1760, farář Blatnice pod Svatým Antonínkem 10.11.1760 - 27.3.1772, zemřel na faře v Blatnici pod Svatým Antonínkem 27.3.1772, pohřben ve svém rodišti v Určicích 30.3.1772 v kryptě kostela P. Janem Hnátkem, farářem ve Strážnici.

Narozen Telč 30.5.1697, kněžské svěcení v domácí kapli biskupské rezidence v Olomouci 13.7.1722, administrátor Vlčnov 1727 - 1728, kooperátor Vlčnov 1728, kaplan Uherský Brod 1729 - 12.8.1731, farář Slušovice 13.8.1731 - 16.11.1735, farář Fryšták 17.11.1735 - 19.12.1747, farář Bystřice pod Hostýnem /investován 20.12.1747/ 20.12.1747 - 25.6.1785, zemřel na faře v Bystřici pod Hostýnem 25.6.1785, pohřbil ho domaželický farář Josef Lhiver do krypty v kapli sv. Michaela a sv. Vavřince, kterou vybudoval.

P. Jan Karel Straka se snažil na všech místech kde působil, být horlivým a poctivým knězem. Např. ve Fryštáku se velmi svědomitě stral i o farní kostel sv. Mikuláše: dal ozdobit všechny oltáře, opravit kůr, na něm nechal postavit nové varhany, pro kostel pořídil nový stříbrný kalich a nové liturgické náčiní.

P. Jan Karel Straka, pod jehož správu fryštáckého faráře patřila i kolatura ve Štípě, uznal za dobré, aby finanční odkaz Marie Antonie hr. z Rottalu byl použit na dostavbu nového štípského kostela. V r. 1743 totiž zbožná Marie Antonie hr. z Rottalu, roz. hr. von Enckevoirt, která byla spolu se svým manželem Janem Josefem hr. z Rottalu velkou ctitelkou Panny Marie Štípské, zanechala 2000 zlatých na rozšíření starého kostelíka ve Štípě. P. Jan Karel Straka nakonec rohodl o tom, že tento obnos peněz použije na dostavbu kostela nového. Zázračná socha štípské Panny Marie byla ozdobena vzácnými rouchy a vzácnými korunkami s 22 démanty a jedním smaragdem. Do Štípy byl také dosazen stálý kněz jako druhý fryštácký kaplan.

V Bystřici pod Hostýnem nechal umístit sochy sv. Judy Tadeáše (1759) a sv. Antonína z Padovy, které dnes stojí před kostelem sv. Jiljí. Dále nechal na hřbitově u Záhajného na vlastní náklady postavit v letech 1760 - 1763 kapli zasvěcenou sv. archandělovi Michaelovi a sv. Vavřinci, jáhnu a mučedníku. Barokně klasicistní kapli se šindelovou střechou projektoval zednický mistr Antonín Mates Slováček ze Židlochovic. Inspiroval se při tom stavbou Gimmova zámeckého paláce. Poblíž bystřického kostela zřídil nový špitál.

V Bystřici žila jako vdova sestra faráře Jana Karla Straky Anna, provdaná za Jana Hubra z Telče. Zemřela 26.12.1758 ve věku 73 let a byla pohřbena zdejším farářem a vlastním bratrem P. Janem Karlem Strakou do krypty v kostele sv. Jiljí v Bystřici pod Hostýnem.

Narozen Blahutovice u Nového Jičína 1.7.1713, kněžské svěcení 14.3.1739, kooperátor Bystřice pod Hostýnem leden 1743 - 6.5.1748, I. beneficiát Svatý Hostýn 7.5.1748 - 16.6.1755, farář Tlumačov 17.6.1755 - 10.4.1765. Zemřel v Tlumačově 10.4.1765 a byl pohřben v kryptě tlumačovského kostela holešovským děkanem P. Jindřichem Aloisem Krausem.

Narozen Příbor 1697, kněžské svěcení v rektorárním kostele sv. Anny v Olomouci (vedle katedrály) 4.6.1735, kaplan Bystřice pod Hostýnem srpen 1740 - 11.6.1754, farář Mysločovice 12.6.1754 - 9.6.1756, zemřel Mysločovice 9.6.1756, pohřben v Mysločovicích P. Václavem Strážnickým, farářem v Malenovicích.

Narodil se ve Vyškově 12.3.1696, kněžské svěcení v olomouckém kostele sv. Anny (vedle katedrály) 4.4.1722, kooperátor Holešov 17.8.1723 - 24.3.1724, kaplan Holešov 25.3.1724 - 21.2.1729, farář Domaželice 22.2.1729 - květen 1740, farář Bystřice pod Hostýnem  /investován 25.5.1740/ květen 1740 - 13.12.1747, zemřel v Bystřici pod Hostýnem 13.12.1747, pohřben v Bystřici pod Hostýnem.

P. Jiří František Hýška byl od srpna 1740 do října 1740 kooperátorem v Bystřici pod Hostýnem.

Narozen 1708, kooperátor Bystřice pod Hostýnem červenec 1737 - prosinec 1742, kooperátor Vlkoš u Přerova červenec 1743 - 25.4.1746, zemřel na faře ve Vlkoši u Přerova 25.4.1746. 

Narozen Ivanovice na Hané 7.4.1704, kooperátor Bystřice pod Hostýnem srpen 1731 - červen 1740, administrátor Podhradní Lhota (dnes farnost Rajnochovice) červenec 1740 - 26.11.1744, farář Břest 27.11.1744 - 3.9.1749, farář Klenovice na Hané 4.9.1749 - 2.1.1767, zemřel na faře v Klenovicích na Hané 2.1.1767, pohřben v kryptě kostela v Klenovicích na Hané 5.1.1767 P. Augustinem Klitschnikem, děkenem a farářem v Dubu nad Moravou.

Narozen Uherské Hradiště 9.12.1709, kooperátor Bystřice pod Hostýnem květen 1735 - červen 1737, lokální kaplan Vladislav u Třebíče červenec 1746 - září 1760, od září 1760 penzista a kněz diecéze až do své smrti, zemřel 12.4.1768.

Narozen Valašské Meziříčí 1705, kněžské svěcení 18.10.1730, kooperátor Bystřice pod Hostýnem únor 1732 - březen 1735, farář Jevišovice 23.4.1738 - 2.10.1754.

Narozen Vyškov 22.7.1703, před únorem 1730 kněz diecéze, kooperátor Bystřice pod Hostýnem únor 1730 - leden 1732, farář Boleradice 9.7.1736 - 6.1.1764, zemřel 6.1.1765.

Narozen Paskov 26.5.1702, kněžské svěcení 27.3.1728, kooperátor Bystřice pod Hostýnem březen 1729 - srpen 1730, kooperátor Kunštát červen 1737 - 29.9.1746, farář Křetín 30.9.1746 - 24.9.1752, farář Vrchoslavice 25.9.1752 - 14.12.1775, zemřel 14.12.1775 ve Vrchoslavicích, kde je i pohřben.

Narozen Frýdlant nad Ostravicí 7.1.1702, kněžské svěcení 20.9.1727, kooperátor Bystřice pod Hostýnem duben 1728 - březen 1729, kaplan Moravská Ostrava březen 1736 - leden 1741, kooperátor Horní Kounice únor 1741 - září 1741, kaplan Moravská Ostrava říjen 1741 - 6.4.1760, farář Frýdlant nad Ostravicí 7.4.1760 - 15.6.1762, zemřel 15.6.1762.

Kooperátor Domaželice říjen 1718 - duben 1728, kaplan Bystřice pod Hostýnem říjen 1727 - březen 1731.

Narozen Hlučín 21.3.1696, kněžské svěcení 31.3.1725, kooperátor Bystřice pod Hostýnem květen 1726 - září 1727, jako kněz diecéze se v listopadu 1742 stěhuje do Prostějova, kooperátor Prostějov u Svatého Kříže duben 1743 - srpen 1746, kooperátor Čechy pod Kosířem září 1746 - prosinec 1748, kooperátor Prostějov u Svatého Kříže leden 1749 - 26.2.1762, kaplan Prostějov u Svatého Kříže 27.2.1762 - 21.6.1764, zemřel na faře v Prostějově u Svatého Kříže 21.6.1764, pohřben do krypty kostela Svatého Kříže v Prostějově administrátorem prostějovského děkanátu P. Karlem Bezručem, farářem v Kralicích na Hané.

P. Jan Lubovský z Lubovic byl od února 1726 do března 1726 kooperátorem v Bystřici pod Hostýnem.

Narozen r. 1700, po kněžském svěcení nastupuje do Bystřice pod Hostýnem jako kooperátor leden 1724 - prosinec 1725 a pak jako kaplan v Bystřici pod Hostýnem leden 1726 - 8.10.1727. V Bystřici pod Hostýnem 8.10.1727 zemřel a byl pochován.

P. František Cremer byl od června 1723 do ledna 1724 kooperátorem v Bystřici pod Hostýnem.

P. Jiří Viktorini byl v Bystřici pod Hostýnem kooperátorem červen 1720 - leden 1722 a kaplanem leden 1722 - leden 1725.

P. Leopold Meixner byl od ledna 1719 do června 1720 kooperátorem v Bystřici pod Hostýnem.

Narozen Holešov 1694, kněžské svěcení 20.9.1721, kooperátor Bystřice pod Hostýnem únor 1722 - duben 1723, farář a místoděkan a od 1738 první děkan milotický Milotice 22.8.1729 - 21.2.1757, zemřel 21.2.1757 v Miloticích, kde je i pohřben.

P. Ondřej Pokorný byl od února 1718 do ledna 1722 kaplanem v Bystřici pod Hostýnem.

Narozen Třebovice 3.9.1690, farář Bystřice pod Hostýnem /investován 14.11.1718/ 14.11.1718 - 7.5.1740, zemřel v Bystřici pod Hostýnem 7.5.1740.

Narozen v Křivé (dnes Podlesí a místní část Valašského Meziříčí) 5.8.1685, kaplan Bystřice pod Hostýnem únor 1716 - února 1718, farář Hustopeče nad Bečvou 7.3.1730 - září 1746, v říjnu 1746 odchází na odpočinek do svého rodiště do Valašského Meziříčí, kde žije do své smrti, zemřel ve Valašském Meziříčí 17.10.1747 a byl pohřben do krypty v kostele ve Valašském Meziříčí.

P. Ondřej František Schindler byl od června 1714 do ledna 1716 kaplanem v Bystřici pod Hostýnem.

Kaplan Bystřice pod Hostýnem prosinec 1712 - duben 1714.

P. Martin Požárník byl od června 1710 do listopadu 1712 kaplanem v Bystřici pod Hostýnem.

P. Matěj Sedláček byl od září 1709 do května 1710 kaplanem v Bystřici pod Hostýnem.

Narozen Záhlinice 10.12.1656, podjáhenské svěcení v Olomouci v kostele sv. Anny (vedle olomoucké katedrály) 21.9.1680, olomoucký světící biskup Jan Josef hr. Beruner, jáhenské svěcení v Olomouci v kostele sv. Anny (vedle olomoucké katedrály) 21.12.1680, olomoucký světící biskup Jan Josef hr. Beruner, kněžské svěcení v Olomouci v kostele sv. Anny (vedle olomoucké katedrály) 9.2.1681, olomoucký světící biskup Jan Josef hr. Beruner, farář Kvasice 25.8.1681 - 30.11.1689, farář Napajedla 1.12.1689 - 31.9.1700, farář Bystřice pod Hostýnem /investován 1.10.1700/ 1.10.1700 - 1718. Zemřel v r. 1718 a byl pohřben do krypty v kostele sv. Jiljí.

V roce 1700 upravil a rozšířil vodní kapli na Svatém Hostýně a přikoupil  roku 1715 za 46 zl. k faře svobodnou louku, ze které pak jeho nástupci museli platit ročně 2 zl. nájmu k této kapli na její udržování. Dále tehdy náležela k faře  1 malá domácí zhrádka, pole na 1/2 měřice, a 2 další pole, o jejichž držbu se vedl spor s jedním měšťanem. V roce 1658 neměla fara žádném pozemky, protože je odňali heretikové, silně zmenšený desátek a od vrchnosti 1 vědro piva z každé várky, a právo společné pastvy dobytka.

Narozen Kojetín 1674, kněžské svěcení v olomoucké katedrále 14.3.1699, kaplan Bystřice pod Hostýnem březen 1699 - 28.8.1709, farář Domaželice 29.8.1709 - 26.10.1717, farář a děkan Holešov 27.10.1717 - 27.3.1730, zemřel na faře Holešově 27.3.1730, pohřben 30.3.1730 do krypty ve farním a děkanském kostele Nanebevzetí Panny Marie v Holešově.

Narozen Bojkovice 1656, podjáhenské svěcení v Olomouci v kostele sv. Anny (vedle olomoucké katedrály) 2.2.1681, olomoucký světící biskup Jan Josef hr. Beruner, jáhenské svěcení v Olomouci v kostele sv. Anny (vedle olomoucké katedrály) 30.5.1681, olomoucký světící biskup Jan Josef hr. Beruner, kněžské svěcení Olomouc 1681, kaplan Bystřice pod Hostýnem 1681 - září 1683, administrátor Bystřice pod Hostýnem září 1683 - červen 1684, farář Bystřice pod Hostýnem /investován 22.6.1684/ červen 1684 - 1.11.1700. V roce 1700 byl poslán k nápravě do kněžského vězení na Hukvaldy, kde později zemřel. 

P. Blažej Piedutek byl od srpna 1695 do března 1699 kaplanem v Bystřici pod Hostýnem.

P. Ladislav Stehno byl od června 1692 do července 1695 kaplanem v Bystřici pod Hostýnem.

P. Tomáš Labuštík byl od října 1690 do června 1692 kaplanem v Bystřici pod Hostýnem.

P. Jiří Kořínek byl od června 1688 do října 1690 kaplanem v Bystřici pod Hostýnem.

Rodák z Fryštáku, který působil pravděpodobně jen v Bystřici pod Hostýnem, kde přišel v r. 1651. V roce 1660 založil farní matriky, koupil zahradu Včelínek (dnes Včelín, bývalý domov a ateliér malíře Františka Ondrúška), v Dolní ulici zřídil špitál a nechal v roce 1680 vybudovat u cesty na Hostýn, dnes nejstarší boží muka ve městě, jako vděk za uchránění Svatého Hostýna před obsazením Turky. Obrázky na nich dodnes představují čtyři zastavení Křížové cesty: Ježíš na hoře Olivetské, Ježíš bičován, Ježíš padá pod křížem a Ježíš ukřižován. Nejsou už ale původní.

Kronikář Josef Krupholc píše: „Roku 1680 dal Tobiáš Švach zbudovati u hostýnské cesty za novým hřbitovem Boží muku s nápisem „Letha Pa /1680/ Kněz To/ biass Schwach/ z Fris /taczku/ modli/ se za neg/ RENO/ 1758“.

V kronice Jana Galušky se dočteme:„(…) roku 1680 dal na cestě k Hostýnu postaviti kamennou Boží muku a tá jest první bystřický památník zbožnosti křesťanské, neb křížů mimo kostela ještě nestálo…“ 

Na vlastní náklady za pomoci obce nechal roku 1679 fryštácký rodák a farář v Bystřici pod Hostýnem P. Tobiáš Schwach postavit novou věž farního kostal sv. Mikuláše ve Fryštáku. Tato věž však byla v roce 1731 stržena bouří.

A v témže roce nechal také postavit věž ke kostelu sv. Václava v Loukově, který tehdy patřil k bystřické farnosti. Nápis na této věži vytesán do kamene zní: " Nákladem kněze Tobiáše Schwacha, rodilec z Fryštáka, faráře Bystřicko-Loukovského 30 let pořád a též díla rukou farníků zdejších postavena jest věže tato v roku 1679. Modlete se za ně."

Zemřel v Bystřici pod Hostýnem 2.6.1684 a byl pohřben do hrobky v kostele sv. Jiljí.

Pocházel z Trnavy (dříve Uhry, dnes Sloveská republika). Podle svého vlastního doznání obdržel Zemelka nižší svěcení 8.12.1599 v Bratislavě v kapli sv. Ladislava. Podjáhnem se stal 26.2.1600. Jáhenské svěcení přijal v Trnavě v hlavním kostele sv. Mikuláše 1.4.1600 a 27.5.1600 obdržel kněžské svěcení. Primice slavil 4.6.1600. Jako kněz pak působil v Malželicích u Trnavy. Tam ho zastihlo velké pronásledování katolického kléru, souvisejícího s povstáním Bočkajovým. Díky tomuto pronásledování se v r. 1605 dostal na Moravu. Z Uher se odebral přímo do Olomouce, a to ne sám, nýbrž spolu s oficiálem a proboštem trnavským Pavlem Almassim, pozdějším biskupem vácovským a též i s jinými kanovníky trnavskými. Ti ho ústně doporučili přízni všeho kléru a písemně dosvědčili, že hodnosti kněžské dosáhl zákonnou cestou. Po utišení bouře vyvolané bočkajovým povstáním, se nevrátil do své vlasti, jak to učinil trnavský oficiál Almassi a ostatní kanovníci, nýbrž zůstal s jejich svolením a doporučením na Moravě, kde mu velký nedostatek katolického kléru poskytoval větší možnosti se uplatnit.

Olomoucký biskup František kardinál z Dietrichsteina posílá Zemelku do duchovní správy, kde vystídal několik far. Nevíme, kde všude působil. Víme, že v letech 1613 - 1616 působil jako farář v Pržně a od r. 1617 na Vsetíně. V r. 1625 je uváděn na faře ve Fryštáku, kde ho 28. prosince zastihla generálví vizitace. Ze zápisu pořízeného během této vizitace se dovídáme také leccos o osobě faráře Zemelky. Komise, která vizitaci prováděla, shledala ho ne zcela dobře vycvičeným v potřebných školních vědomostech. Poslouchal jen gramatiku, to jest nižší střední školu; nebyl také obzvláštním přítelem čistoty a přitom víc lékařem než knězem. Před tím, než se ním stal, byl po sedm měsíců nekatolickým kazatelem. Potom konvertoval a dosáhl od jistého jezuity absoluci. Při nedostatečném školním a teologickém vzdělání se dobře nevyznal v učení katolické víry. Proto, aniž by to věděl, měl mezi svými knihami  i knihy nekatolické. Přestože byl však jinak jednoduchý, trpělivý a přítel chudiny, a byl od katolíků chválen, poskytoval visitační komisi naději, že se polepší. Na faře ve Fryštáku setrval do r. 1631. O jeho dalším působišti nevíme.

Na faru v Bystřici pod Hostýnem se dostal po odchodu Marka Holosauria, který byl rovněž jako Zemelka knězem ostřihomské arcidiecéze. Bylo to 13.4.1633, kdy od generálního vikáře a oficiála olomouckého Jana Arnošta Platejse z Platenštejna obdržel investiturní list. Stav bystřické farnosti byl truchlivý. Fara byla vypálena, takže Zemelka musel bydlet ve škole. Inventář kostela velice skromný. Omezoval se na 4 zvony, 3 ornáty, 1 albu, humerál, manupul a štolu, dále na jeden přenosný oltář, dost dlouhý a široký a nedávno posvěcený. Dále cínová nádoba na svaté oleje. V kostele nebylo vlastního kostelního kalicha, stejně jako Agendy Větší a Menší (liturgické knihy). Zemelka byl proto nucen při bohoslužbách užívat vlastního kalicha i svých knih. (z časopisu "Naše Valašsko" z r. 1944)

Byl prvním pobělohorským farářem. Bydlel ve škole, protože fara byla vypálená a zpustošená. Dostával desátek 240 kop obilí. Byl knězem ostřihomské arcidiecéze, stejně jako jeho nástupce Zemelka.